slide3

5. DEN

Rozcvičku už ani zmiňovat nebudeme. Ale kuřecí šunku na snídani ano ? Byla totiž moc dobrá. Místní rohlíčky jsou zde také obzvláště vypečené (pro vypečené táborníky) a jelikož opět nepršelo (čímž si nestěžujeme), tak nám k nelibosti nejmenších táborníků vyschla i táborová louka. Z Mildovy tatry pomalu opadávají nánosy bláta, stejně jako z Vojtíškových autíček a vypadá to tak na lepší časy.

Jumanji vaše dovednosti testuje, tou dnešní znalost v mapách je. Vydejte se tam kde 3 stromy stojí, pokud to zvládnete, všichni z vás se tam nají.

Dnes se naši táborníci vydali ke třem smrkům. Cesta to byla dlouhá a náročná. Některé táborníky už před cestou začalo bolet bříško, jiné šlapky a byli tu i ti, co se vymlouvali na komárem popíchaný kotníček. Ach jo. A s takovým „materiálem“ do Evropy. Nakonec jsme si museli opravdu nechat dvě tábornice v táboře, včetně jedné instruktorky. Cesta tam se zvládla celkem v pohodě. Pak se nanosilo klestí a dřevo, zatopilo se pod komínem a výsadková jednotka dovezla vyhladovělým táborníkům špekoně.

Už jste tady, už jste v cíli, poseďte zde nějakou chvíli. V klidu si tu obědvejte, potom odměnu si pohledejte.

Už jste jedli špekoně, které byly dražší než samotné maso? Tom se smál, když mi říkal, že kilo krkovičky bylo levnější než kilo špekáčků. Na druhou stranu, byly to fakt dobré špekáčky. Žádná Čína. Po špekáčkovém obědě si děti vyzvednuly malou odměnu, kterou byly táborové šátky. Ty si teď připravují na batikování. Cesta zpět už probíhala pomaleji se stížnostmi na bolavé nožičky. Malej Martínek (8) povídá: „Já už nemůžu, bolí mě nožičky“. Míra: „Ale malej Milánek (5) taky jde“. Martínek: „No jo, ale on je malej“. Nakonec dorazili všichni a už je tu zase binčus.

Kdo vše umí, kdo vše zná, vědomostmi vyhrává. Riskovat však můžeš též, bacha ať se nespleteš.

Akce probíhá teď, když píšu tyto řádky. Takové táborové „Riskuj“. Vědomosti je třeba obnovovat a když dáte ty správné otázky, tak se u toho i hodně nasmějete.

Vprostřed džungle světlo vidíš, potichounku k němu plížíš. Domorodec však se snaží, neboť světlo sobě stráží.

A na závěr, abychom je úplně „zabili“, JUMANJI naordinovalo noční bojovou hru. Dnes večer mají padat „hvězdy“, tak se těšíme. Prcci asi už budou spát, ale většinou se nám ji podaří pár vidět ještě před večerkou. Tak uvidíme.

Opravdový oběd byl dnes spojen s večeří, a po sekané s brkaší se jen zaprášilo. Chudáci dospěláci, na které nezbylo. Museli využít alternativní nabídky a dokrmit se ala „co dům dal“. Příště přikoupíme.

Dnes jsme měli první klíště. Bylo zachyceno už na cestě ke smrkům, ale pohotová Janďa provedla mikrooperaci na jedničku. Jako každý rok, i letos tu máme jedno pobolávající bříško, které se ne a ne vyprdět. Nasadili jsme všechny babské rady a zatím odolává. Ale po konzultaci s lékařem máme připravenou osvědčenou alternativu, tak nám držte palce. To by bylo, aby se nám neulevilo.

Hláška na závěr, taková ze života. K zasmání spíše pro dospělé. Ale já to sem dám. Janďa u táborníka, co dělal "škoťák" a udělal ho špatně: "No, šel na to dobře, ale špatnou dírkou".  

A to by bylo pro dnešek vše. 

Cestou, necestou, polem, nepolem

Chcete papat? Tak se musíte snažit nějaké dřevo nasbírat.

Už se to vaří, už se to peče

A tak nějak se dělají camradla

Když už jste zůstali v táboře, tak budete makat jak mourovatí

Můj Bóže, tak to vypadá, když dojede Maki. Očividně Jandě chyběla (nám ostatním taky).

Raport! K zemi, vstyk, k zemi, vstyk.

Copyright © 2021 taborseverka.cz | Webdesign: Tvorba web stránek - IR-webdesign