VOLNĚ PŘEVEDENO Z PŮVODNÍHO WEBU!

 

 

ZÁVĚREČNÁ :-(

 

Tak je tu poslední den. Odjezd. Uklízíme tábor. Auty si odvážíte naše vaše děti. Tábor utichá a s ním i část našeho táborového srdce. Rok je dlouhá doba a nám se bude stýskat. Zažili jsme společně hodně. 14 dní bez televize, videa, počítače a taky bez rodičů vám určitě, stejně jako nám, prospělo a doufám, že i hodně dalo. Minimálně nové přátele, které jen tak někde nenajdete a na které se zase můžete těšit. Na závěr proto zase malá rekapitulace.
CTH - aneb celotáborová hra se dohrála. V pohodě, poklidu, prostě tak jak má a to je dobře. Připravil ji letos Bobr, ale Kepča mu neustále pomáhal a v podstatě oni dva stáli za celým programem letošního tábora. 
Počasí - bylo rozmanité. A to je dobře. Slunce vystřídaly mraky, sem tam zapršelo, sem tam zahřmělo.  Rozmanitost prostě k táboru patří. Určitě by nebylo úplně fajn, kdyby bylo jen slunečno. Takhle děti zažily pod stanem jak noci teplé, tak noci studené, bouřku, déšť a to je romantika, která prostě k táboru patří. I proto nemáme rádi chatky ... stan je prostě jedinečný.
Základna - jedním slovem luxusní. Po loňském "zálesáckém" životu tu bylo civilizované prostředí. Některé děti sice do konce tábora nepochopily, že tohle není suchá kadibudka a tak na záchodech nesplachovaly, ale i tak teplá voda v kuchyni bez nutnosti topit všechny potěšila. Ale nejsme žádné máčky, a tak si klidně zase jednou nějakou tu zálesáckou základnu určitě objednáme.
Děti - no letos prokázaly extrémní výdrž. Nespaly a ráno nás budily dřív, než jsme chtěli. Ale jinak skvělá banda. Letos si nikdo moc nestýskal. I ti nejmladší, kterých bylo letos dost, se bavili. A to je dobře. Na nových mladých tábornících budeme totiž příští rok "stavět" další tábor. Jen ta jejich lenost. Každým rokem čím dál horší. Furt tak jezdit autobusem nebo autem. Pěšky ni krok. Ach jo ... alespoň, že Kepa z nich chtěl vychovat borce, co umí klikovat. Příští rok to vezmeme hned od začátku sportovněji.
Instruktoři - byli. Ale chce to další, mladší a nové tváře. Ale kde brát? Možná letos nám něco roste, ale uvidíme příští rok, zdali se nám to vyvine tou správnou cestou. Letos Hany, Háša a Šárka nezklamali. 
Kuchaři - skvělé ... výtečné. Jídlo letos chutnalo všem. Samá mňamka. Navíc se zapojovali při práci s dětma. Stali se nejoblíbenějšími členy tábora pro svou dobrou náladu, vtip i um. Díky kluci.
Dospěláci - ostatní členové bandy, oddíláci, Bobr a Zuzka ... konec konců i skvělý hlavas :-) (no musím se pochválit, když to nikdo jiný neudělá). Myslím, že jsme opět prokázali, že to co děláme, děláme rádi a ze srdce. To co kdysi někdo věnoval nám, teď vracíme zpátky vašim dětem. A když se někdo ozve, že dítko je spokojené, je to pro nás největší odměna a dává nám to spoustu další energie pro další tábory.
Hlavas - no jo ... já už jinej nebudu. Furt nespokojenej, furt se mi něco nelíbí ... a furt blbě prndám. Jo a taky píšu s chybama ... Ale klidně to někomu předám a vezmu si vlastní oddíl ... jenže to byste nechtěli, protože bych zcela jistě vyhrál CTH a vůbec by oddíl pod mým vedením byl nejlepší ;-) Tak to prostě je! :-) hi hi

 

Co říci závěrem? Stále to ohrané: Tábor to byl krásný - ale krátký. Děkujeme vám rodičům za důvěru, se kterou jste nám svěřili svoje ratolesti. Děkujeme dětem, že jsou jací jsou. Osobně děkuju dospělákům, kteří neváhali ztratit čas ze své dovolené k něčemu tak odpovědnému jako je tábor. Díky patří také všem kamarádům a známým, kteří se třeba i drobně podíleli na tvorbě programu. Musím také zmínit několik lidiček, kteří přispěli nějakým tím "dárkem" k vybavení tábora nebo k vybavení proviantem. Těšíme se na další rok. A poslední vzkaz pro děti: Díky za radost, kterou jsme si vzájemně dali.

 

Za všechny dospěláky tábora. Mild@ 

 

Účastníci tábora PS Severka Jedovnice 2010 v plné kráse ...

Loučí se s vámi naše banda (zprava): Bobr (Honza), Kepa (Martin), Gabka (Rozárka), Zuzanka (Sušenka), Tomííík, Renatka (Ren), David (Dejv), moje velikost (Mild@)  a instruktoři Vašek (Hany), Martin (Háša) a Šárka

 

 

13. DEN

 

Dnes je poslední celý den tábora. Všechno krásné někdy končí ... a tak je tento den takový smutný. Předposlední budíček, poslední  ranní rozcvička ... poslední hry ... soutěže ... a zítra už povalí děti zpátky ke svým milovaným rodičům a my zpátky do práce ... a na brigády. Celé dopoledne bylo věnováno ukončování všech rozdělaných akcí. Kdo chtěl, měl poslední šanci ještě získat bobříka a v našem táborovém obchůdku utratit poslední získané táborové zlaté, které byly odměnou za většinu soutěží, akcí a práce na táboře. Byl to poslední den a tak byl obchůdek samá sleva. Všichni si snad koupili to, po čem tolik toužili. Někdo se nám ještě dopoledne poblinkal, když spořádal včerejší poklad ráz na ráz ... A to jsem jim říkal: "Necpi se tím naráz, necpi se tím naráz ... nebo budeš blinkat". A nedají si říct a nedají.  Měl bych zavolat Chocholouška. 
Odpoledne probíhalo v duchu přípravy na MISS a MISSáka tábora a karneval. Soutěž vypukla odpoledne a táhla se až do večerních hodin. O napětí nebylo nouze. Vyhlášení probíhalo tradičně v rámci závěrečného karnevalu. Výsledky soutěže uvidíte mezi fotkami dole, proto sem žádná jména uvádět nebudu - lepší jednou vidět než desetkrát číst ;-) Jen nás rozesmál Domča, když si přišel převzít diplom s kuřecím stehnem v puse a s umatlanou pusou a rukama. Naši skvělí kuchaři totiž dětem připravili ještě druhou večeři - na poslední večer specialitku - kuřecí stehýnka a grilovanou krkovičku. Mňam ... 
V rámci rozjetého karnevalu probíhala také soutěž o nejhezčí masku tábora, kterou jsem uváděl já. Vyhrála to jedna malá princezna a její komorná ... krásná maska. Ale i ostatní se snažili. Taky se tradičně prásklo šampáňo a připili jsme si na další tábor.  Závěr patřil pařbě, která ještě teď probíhá a které se jdu zúčastnit. Je to poslední večer, tak si děcek chceme ještě užít, než je zase rok neuvidíme ... zítra už moc času nebude. Probudit se ... napapat ... uklidit ... a domů :-(

 

Kepa se rozhodl naučit kluky klikovat ... prý to neumí a jsou slabí ... tak každou hodinu zavolal svůj oddíl a šlo  se na to ... příští rok to bude od začátku - aby z nich byli chlapi

Dlabeme, dlabeme - buřtguláš ... to je mňamka ...

Kapitáne ... loď na obzoru ...

Promenáda v plavkách v rámci MISS a MISStr tábora ...

Na vyhlášení MISSáka si Domča přišel s kuřetem v hubě :-)

Zprava: MISStr a sympaťák tábora (Tom), 1. vícemissák (Domča), 2. vícemissák (Mariánek)

Zleva: MISS a MISS sympatie (Kačka), MISS nejhezčí úsměv (Anička), 1. vícemiss (Janča), 2. vícemiss (Paťa)

Sólo pro MISS a MISSáka ...

Naši instruktoři ... jim to sluší co ...

Prý housenka ... zakuklená ...

Břišní tanečnice ...

Princezna a její komorná ... vítězky soutěže o nejhezčí masku ...

Nejvtipnější maska ... a šoumen tábora ...

Tohle je taky výtvor ... jakejsi afroamerický hopper ...

Závěrečný karneval ...

Šampáňo na poslední večer nesmí chybět ...

Mňam ... mňam ...

 

 

12. DEN

 

Dnes byl velký den, dohrávala se CTH, která vrcholí cestou za pokladem. Dopoledne děti ještě dostávaly poslední instrukce a bojovaly o další bobříky. Oběd byl strategicky přesunut už na 11 h, aby se mohl první oddíl, který je také vítězem CTH,  ve 12 h vydat na strastiplnou cestu plnou tajných kódů, šifer, bláta, kopců apod. Kepa byl zaměstnán přípravou cesty, takže jeho oddíl jsem převzal já, abych se taky trochu prošel a poznal kus světa ;-)
Hned první zpráva byla schovaná v potoce pod vodou ... dětem dalo práci najít silon, který k ní vede. Pár kopců dalo taky zabrat, tak se v průběhu cesty všichni posilňovali proviantem, který před cestou děcka vyfasovaly. To byl boj ... za chvíli už mrmlali, že je to daleko ... a kdesi cosi. U Tří smrků, které byly nakonec cílem výpravy, dostali poslední zprávu a to co přečetli je ranilo - o poslední indicii mají požádat toho, kdo staví hráze bez kladiva, hřebíků a betonu. Správě rozpoznali, že je to Bobr a ten není nikde jinde, než v táboře ;-) Tak šupky dupky zpět. Po příchodu dostaly děti poslední indicii a mohly se těšit, až se jim večer poklad odhalí. Energie bylo jako vždy dost a tak Kepu a Zuzku nakonec dobrovolníci ukecali, aby se šlo nakupovat do Jedovnic. No proč neeee. Večer, aby bylo trochu klidu se rozdělal oheň, který Dejv připravil. Zpívalo se ... hrály se vypečené hry. Nejoblíbenější byla "Ruská ruleta". Pouze pro dobrovolníky. Dáte jednomu dítěti na hlavu vajíčko ... přikryjete "večerníčkem" ... a jeden střelec střílí ... Hru jsem zahájil sám - to si nenechám ujít ... a hned jsem se trefil. Kuba má vejce na hlavě ... tak šup do sprchy. Tohle je baví - jak se někdo má něčím mazat apod., to u toho vydrží celý večer. Udělalo se však jen pár kol - je třeba trochu změny :-) 
V devět hodin deset minut přesně - dle poslední indicie - mají stát u stožáru a poklad se jim zjeví. V dáli se rozhořely fakle ... ozvala se rána ... spoustu dýmu a kouře ... a poklad byl na světě. Hurá na druhou stranu louky pro něj. Ale pozor. Dva z pirátů jej hlídají a nedají jen tak. Po malé bitce už děti táhnou těžkou truhlu s pokladem do tábora. Následuje rozdělení odměn - porcování "medvěda". Tolik sladkostí a drobných, věcných cen .... bohatý poklad ... jen doufám, že to nespořádají hned. Jinak zase budeme celou noc zachraňovat poblinkané ;-)
Dnes taky začínáme smutnět - zítra je poslední celý den tábora. Čeká nás tradiční poslední večer s MISS a MISStrem a závěrečný karneval. Tak se máme na co těšit.

 

Luštíme šifry v rámci cesty za pokladem ...

Tom to vzal pevně do rukou ...

U Tří smrků jsme si udělali fotečku ....

Na večer jsme si zase zazpívali u ohně a hráli další z vypečených her ...

Ruská ruleta ... Milda se trefil ...

Kuba ruletu prohrál ...

Kluci hlídají truhlu s pokladem ...

Truhlu taky náležitě brání ...

Truhla se nakonec stala kořistí dětí ... a už si ji nesou i s pokladem do tábora ...

To je tíha ... tam asi bude zlata ...

Fotečka pouhá ... pro rodinu ...

Porcování "medvěda" ...

Poklad byl letos hodně sladký ... a bohatý ...

 

 

11. DEN

 

Na dnešní dopoledne jsme plánovali speciální hru, kterou jsme však bohužel vzhledem k blížícímu se konci tábora a nutnosti dohrát CTH, museli zrušit. Svůj podíl na zrušení této speciality má taky fakt, že jsme se dostali konečně k lodičkám, které nám zapůjčil náš kamarád Víťa. Vzali jsme proto naše miláčky na Olšovec, abychom je uvedli do taje vodáctví. I když to bude takové vodáctví rybníkové, nic to neubere na atraktivnosti. K dispozici bylo 6 osvědčených lodí Pálava, se kterými zdoláváme s klukama každoročně nějakou tu řeku. Akce byla rozdělena po oddílech. Jeden oddíl na vodě ... další dva oddíly v táboře plnily úkoly v rámci CTH, případně nějaké drobné skopičiny - jako třeba chůdování. Nadšení ratolestí neznalo mezí. Vůbec jsem nečekal tak kladnou odezvu. "Já jsem na lodi poprvé ... fakt ... ". 
Takže nalodit ... dostat je od břehu a začít s první lekcí. Jak se drží pádlo ... kdo to je háček ... kdo zadák ... co je to kontra ... co je to lego ... jak se pádluje, jak se s lodí točí ... atd. atd. No práce to byla úmorná ... někteří se točili furt na místě, jiní se zase pokoušeli sestřelit nebohé turisty na šlapadle ... někdo si chtěl zase ověřit, že ventil na napouštění/vypouštění se může používat k tomu druhému i na vodě ... no radosti plno ... 
Nacpat je proto do bezpečnostních vest i na tom oleji bylo rozhodnutí jasné. Nejdřív jich skončilo ve vodě pár, pak snad všichni. Ale bavilo je to ... Já si standardně připálil kolena (i přes to , že jsem se řádně namazal - krémem). Lodím jsme takto věnovali celé dopoledne i část odpoledne. 
Pro velký úspěch špaget se čmajó ze začátku tábora, nás děcka ukecávaly, ať jim ty špagety uděláme ještě jednou. Tak jsme řekli, že se musí domluvit, a když poskládají petici o 23 podpisech, tak jim je uděláme ... no a oni sehnali ... takže se kluci ráno vydali do kšeftu, nakoupili ingredience a špagety byly. Prcci se pak rozhodli, že chtějí večer diskotéku zase ... a přinesli rovnou další podepsanou petici ... No to snad už nééé ... no nakonec jsme se smilovali a tu večerní diskotéku jim udělali. Instruktoři to proložili zase řadou her, takže o zábavu bylo opět postaráno. 
Málem bych zapomněl. Odpoledne bylo ještě věnováno vodním masážím, které si děcka uspořádaly bez zásahu vedoucích. Šikulky co ... my jsme mezitím připravovali tábornickou stezku s řadou stanovišť na kterých mohli prcci zúročit těžce nabité vědomosti a svaly. Akce byla také časově hodnocena. Osobně jsem vypouštěl a následně odchytával jednotlivé účastníky zájezdu - tedy závodu a myslel jsem, že mi praskne hlava. Už chápu chudáky oddíláře, že jsou často na pokraji svých sil. Za ty necelé dvě hodiny, co jsem řídil import export klíšťat, jsem asi 1895 krát odpovídal jednotlivcům na ty samé otázky. Některé z nich uvádím a věřte, že byly pokládány jednotlivci ve stejném znění jen možná trochu prohozené: "Kdy půjdu? ... Kdo půjde po mě? .... Za kolik to mám? ... Má to někdo rychlejší? ... Má to někdo pomalejší? ... Kolik hodil XY? ... Hodil XY víc než YX? ... Už můžu? ... Už můžu? ... Kolik ještě? ... Můžu se podívat na výsledky? ... Můžu se podívat na XY? ... Mildooo, jak je to dlouhý? ... Mildooo, kolik je stanovišť? ... Mildooo .... BUM - PRASKLA MI HLAVA :-)
Tak zase zétra ;-)
 

 

Na voduuu ... prvotní instruktáž v podání Kepy ...

Pádluju nééé ...

Motáme se ... motáme ...

Holky ... taky zaberte ...

Hod polenem v rámci tábornické stezky ...

Bobr a Kepa šli připravit závěrečnou cestu za pokladem ... a nějaký poklad i přinesli ...

Večerní discohrátky s instruktorama ...

 

 

10. DEN

 

Dnešního rána jsme se nacpali čerstvými rohlíčky se sýrovou pomazánkou. Následně se pokračovalo drobnějšími hrami a další částí CTH. Na oběd bylo čevapčiči s bramborem a okurky - mňam, polívčička nějaká jakási zeleninová či co. Odpoledne děti přišly, že by chtěly jako loni do bláta. Tak jsme si řekli, dnes pařák ... možná poslední ... proč jim nevyhovět. Původně plánovaná tábornická stezka byla tedy přesunuta na neurčito a místo toho se vyrazilo na výlet. Myslím, že fotky dole mluví za vše. Já furt nevím, co na tom "blátě" mají. Každopádně se v pískovcovém lomu (na bahňáku, jak jsem to nazval) pořádně vyblbli. Voda byla sice pěkně studená, ale děckám to nejak nevadí. Co tu zase vyváděli ... no hrůza. Po příchodu do tábora jsme je museli zase nahnat do sprchy. Aspoň budou čisťouncí ... brouci ... 
Očista nám zabrala dost času, takže už se další z plánovaných akcí nekonaly a k večeru jsme jim tak dali trochu víc volnosti. Nyní probíhá stezka odvahy pro starší a pokročilé táborníky a věřte mi, že to nebude žádná sranda. Poslední dvě fotky vám představí jedny z našich letošních strašidel. Schválně ... jestli je poznáte ;-) Musím říct, že tohle potkat v lese, tak si asi taky cvrknu ... doufám, že nějaké dítko pak nebudeme lovit někde splašené po lese ... No nic ... pro dnešek stačilo nééé? Jdu si taky projít stezku odvahy, ať vím, jak na tom s tou nebojácností jsem ... drže mi palce, ať zítra nemusím prát spodní prádlo ...

 

Dopolední hrátky na louce ...

A takhle vypadají plechy po svačině ... jako od kobylek ...

Nevím proč tak milují to "bahno" ... ale chtěli sem ... tak jim přání plníme ...

Tohle by jim šlo ...

Hurá do vody ... a hlavně do teho bahna ...

Vyvrženej minivorvaň ...

Kluci trénují na stezku odvahy ... jen pro starší a pokročilé ;-)

No schválně - poznáte, kdo je tohle strašidlo?

 

 

9. DEN

 

Dnes ráno jsme vstávali dřív. Děti se nasnídaly a hned po tom se vyrazilo směr Brno na celodenní výlet do ZOO. Z důvodu úspor prostředků jsme se rozhodli pro veřejnou dopravu. Je to náročnější pro dospěláky na koordinaci, ale máme skvělý tým, který to zvládne. Protože už víme, jakou radost z nás řidiči autobusů běžných linek mají, tak jsme si odlehčili tím, že jsme batůžky naložili do auta a spolu s obědovými balíčky dopravili do Brna před ZOO. Už v prvním autobuse po odjezdu z Jedovnic se nám jedno - jak jinak než nejmenované - dítko poblinkalo. No kdyby jednou ... ale hned dvakrát - a ještě potřetí při cestě po Brně. Naštěstí Zuzanka byla připravená a igeliťák "podržel". Akorát to k zastávce držet v ruce ... brrrr ... mno ... radši dál :-)
Po Brně nás čekal ještě nějaký ten přestup, ale nakonec jsme se zdárně dostali na místo určení. Plán byl jasný - každý dospělák a instruktor si vzal skupinku dětí, na které z důvodu bezpečnosti v ZOO dohlížel a chodil s nimi kam chtěli. Okupovány byly všechny stánky s leďňáky, sladkostmi apod. To je klasika ... aby bylo zase co blinkat po cestě zpátky. V ZOO bylo spoustu zábavy - nejen zvířecí, což můžete vidět na fotkách. Cesta zpátky probíhala ve stejném duchu jako cesta tam, akorát řidič byl pěkněj ...... to slovo tu radši nebudu ani psát, protože jsem slušnej kluk. Mrkněte na ty nejveselejší fotky na konci ... vypovídající o tom, jak namáhavý výlet to byl. V táboře už čekala teplá véča - réža s vepřovéma nudličkama. Taky jsem se nadřel, než jsem ty nudličky z teho masa vykrájel. Dvě hodiny jsem se s tím mořil a obřezával, aby to bylo libový a nekroutili se jim zase "huby", že je to tlustý. Chálka to ale nakonec byla v kombinaci s rajčátkovým salátem famózní. 
Večerní nástup proběhl v duchu vyhodnocení včerejší olympiády. Pěkně mě obrali o spoustu táborových zlatých (táborové platidlo) a těch diplomů co si zase odnesli. Bohužel v táboře se "unavené a ospalé" dětičky brzo otrkaly a za chvíli tu bylo zase řevu .... že jsme jim uspořádali ještě "ostrý" turnaj v přehazce a celý den končíme noční bojovou hrou - plížení do tábora, která právě probíhá. Tak na to jdu hodit oko ... 
Na závěr tu mám ještě jednu tematickou vložku pro ty, kteří toho čtení měli málo. Rozhodl jsem se totiž, že na tomto táboře zbohatnu, viz. tento odkaz: http://vyskovsky.denik.cz/regiony/vedci-z-univerzity-od-vas-koupi--zive-vsi20100809.html (za tip děkujeme mYšákovi).

 

No jo ... atrakce nezvířecí ...

K této fotce nic neřeknu ... prostě mi připadala vtipná ...

Prasátka ... teda nemyslím ty naše děti v pozadí s instruktorem Hášou ... ;-)

No tady jsme se nasmáli ... ale proč radši říkat nebudu ... to zůstane tajemstvím ...

A zase atrakce ...

Z výšky vidím víc ...

Nacpat se ledňákama - to by vám šlo ...

Ha ha ha ... ať se tím lízátkem neudusíš ...

Já ani nemůžu psát, jak se tu chlámu ...

 

 

8. DEN

 

Dnešní den jsme měli posunutý budíček na 9 hodin. Stejně ale děcka dělají "bordel" už od sedmi. Hrůůza ... letos vůbec nepotřebují spát. Nechápu to ... 
Denně se bodují stany ... tedy ve smyslu kvality úklidu. A protože některé výsledky nejsou zrovna "výstavní", rozhodli jsme se opět  nutit děti k pořádku, což se setkalo s velkou nelibostí. Někteří skoro plakali, že prý zase uklízet ... brrr. Úklidu bylo tedy věnováno celé zkrácené dopoledne. Na oběd byly řízky a nestačili jsme se divit, kolik dětiček to nepapá ... jen já jsem odchytl dva táborníky (teda tábornice), jak se šinou s kusem masa ke zbytkům ... samo jsem je stopnul ... a řízky mi pěkně šupli do ešusu. No tím líp ... aspoň jsem se řádně nacpal - jako dycky tady. 
Po odpoledním (poobědovém) klidu jsme se vrhli na táborovou olympiádu. Střelba ze vzduchovek byla největší atrakcí a po ní hned střelba z luku. Na švihadle jsme zjistili, jak jsou na tom dnešní děti špatně s pohybem ... brrr ... vrrr ... skákat přes švihadlo rychlostí 12 skoků za minutu je vážně dost málo ... ale věřte, že si nevymýšlím. 
Po olympiádě děti valily do sprch .... už bylo zase na čase provést celotáborovou očistu. V podvečer ještě dětičky odehrály v rámci CTH hru "hledání motýlů" a po večeři už nic nebránilo zapálení slavnostního táborového ohně, který byl ze včerejška přesunut na dnešek kvůli počasí. Oheň letos zapálila Ren. Říkal jsem si, že by to mohla být letos "baba", která škrtne ... to proto, abychom nebyli napadeni, že preferujeme furt chlapy. Ohni se teda moc nechtělo - hold mokrý dřevo moc nehoří, ale nakonec zaplál. Děti nás letos obzvláště potěšily. Zpívaly a scénky a soutěže byly taky fajne. A toho smíchu, co jsme si užili ... jé je ... ještě teď mě bolí břicho. Je radost dělat oheň, když vidíte, jak se děti baví. Jen je škoda, že jsme je museli brzo uložit do postelí, protože zítra se vstává brzo. Čeká nás celodenní výlet ... tak se těšte na další zpravodajství. Na závěr bych rád všem milovaným rodičům poděkoval, že parkování bylo v souladu s dohodou před značkou zákazu. Tak zdarte zase zétra ....

 

Střílení ze vzduchovek v rámci odpolední olympiády ...

Střílení z luku ... taktéž olympiáda ...

Kytarová skupina "ala tabor" v akci ..

Výroba fakle ... rozpuštěná kalafuna (případně smůla) ... a její hňácání na faklu ...  letitý rituál, který náleží Mildovi ...

Letos oheń zapaluje Renča ...

Hry u ohně, co si připravily děti ...

Zpíváníčko ...

Další z vypečených her ...

Smích ... u ohně vidíme moc rádi ... a letos ho teda bylo ...

 

 

7. DEN

 

A máme tu další zpravodajství z našeho vašeho tábora. Už se těšíte co :-) Ráno jsme protáhli budíček na 8 hodin (z původních 7:30 h). To proto, že pršelo a byla zima, což se v podstatě jen s mírnými přestávkami táhlo celý den. Snídaně byla chlebová s pomazánkou speciálně uhnětenou a přeloženou rajčátkem. Už dopoledne bylo jasné, že slavnostní oheň se konat nebude, což všechny moooc mrzelo. Nakonec se nám povedlo ho alespoň připravit. Děti dopoledne nosily klestí ... dřevo na samotnou stavbu ohně jsme zajistili už před táborem a tady jsme ho jen zpracovali do potřených rozměrů a tvarů. Sváču jsme zaplácli melounkem a na obídek byla sekačka s kašóoo. Dětičky se v průběhu dne zatím bavily nekonečným lovem bobříků, korálkováním a kofoláčkováním. Vyhrabali jsme z krabic spoustu deskových her, které zaplnily volné chvilky. Byl vyhlášen také turnaj v piškvorkách. Svolali jsme velký sběr špinavého prádla, které Ren se Zuzankou prali ve zdejší supermoderní pračce a věšeli na půdu k uschnutí. Tak vám alespoň částečně ubereme práce, kterou budete mít po táboře, až tu špínu z těch kufrů a báglů vybalíte :-)
Odpoledne si dětičky také připravovaly scénky k táborovému ohni, které jsme se nakonec rozhodli prezentovat večer v klubovně, spolu s dalšími vypečenými hrami. To jsme se zase nasmáli. V tuto chvíli jdou nejmenší na očekávanou stezku odvahy, kterou Kepča s Bobrem právě organizují. Velcí se chystají už pomalu do postele. Pro ty bude stezka speciální ... Tak malinkým držte palce, ať všichni prokážou dostatek odhodlání pro získání bobříka odvahy. Já to jdu celé hlídat, aby to proběhlo podle mých tábornických představ.
PS: dnešní večeře - šunkofleky se zeleninovým salátkem - byla tak okouzlující, že si děti přidávali, až na vedoucí zbyla jediná poslední porce ... ach jo ... tak jsme se zacpali chlebem ... ještě že k němu zbyla sekačka od oběda ...

 

Pršííí ... pršííí ... budou kaluže ... vzhůru na palubu ....

Renatka pere dětem věci ...

A Zuzanka zase to vyprané věší ... pracovité holky ...

Děti si hrají v klubovně - no jo no ... i když prší ... venku je zábava stejně lepší ...

Chlapi se zatím vrhli na přípravu ohně ...

Děti a jejich scénky v klubovně ...

Hra o mimozemšťanech byla ... no ... zajímavá ... :-)

 

 

 

 

6. DEN

 

Blíží se nám víkend ... co :-) Někteří z vás jistě budou chtít navštívit náš tábor a pokochat se  pohledem na své ušmudlané dětičky. Upřímně - nemáme to rádi, protože to naruší program ... a někteří malincí si pak mohou stýskat, že jejich maminka nepřijela. Nicméně, zakázat vám to nemůžeme, proto uvedu pár organizačních věcí. Předně - jak víte, je sem zákaz vjezdu. Respektujte jej. Policie mi může volat v případě, že odchytí auto k našemu táboru. Já se vás však nezastanu. Dohoda o vjezdu je na odjezd a příjezd dětí, nikoliv na návštěvy. Pokud skončíte ve spárech policie z důvodu návštěvy tábora - řeknu jim sám, ať vás pěkně "osolí". Procházka kolem rybníka je příjemná a nejste přeci lenoši :-) A pozor, opravdu tu hlídají - většinou v kombinaci se státní policií. Mě stavěli 3x - než si zapamatovali moje auto. 
Další organizační: zítra (sobota) je v plánu velký slavnostní táborový oheň, který se zapálí v podvečer. Proto vás žádáme, abyste svou návštěvu naplánovali na dopoledne, případně odpoledne. Byl bych rád, kdyby se tu rodiče řekněme po 18h už necourali. Ne, že bychom vás neměli rádi ... my vás zbožňujeme stejně jako vaše děti ... ale "pořadek musi byt" ;-) Kdo neuposlechne - bude vystaven útoku izolovaných vších vetřelců ... tak ... 
Ještě jedna věcná a už půjdeme na průběh dnešního dne. Jsme rádi, že milujete svoje děti ... ale do dopisů a pohledů jim to pište prosím s rozumem. Je krásné vědět, že se vám děsně stýská .. a že se moc těšíte, až se ratolest vrátí, ale u malých táborníků to pak leckdy popisované reakce vyvolá skutečně a zbytečně tu pak máme slzavé údolí ... ju :-) .... no v dobrém ... já jsem jen takovej rejpal :-)
Co k dnešnímu programu ... pršelo ... i nepršelo ... a tomu se podřizoval program. Ráno dětičky vyrazily do lesa ... na provizorním hřbitově hledali další indicie v rámci CTH ... luštění a nával na mozkové závity jim provětral makovičky. Trochu při tom zmokli ... ale povinná pláštěnka na cestu "pomohla a ochránila". Na oběd byly "buchtičky" se šóoodooóó ... po kterých se jen zaprášilo. V průběhu dne se plnily bobříky a odpoledne proběhl táborový slavík. Ten vzbudil nebývalý rozruch, když kvalifikovaná porota nerozhodla v souladu s přáním a názory některých malých táborníků ... no co ... já se do toho nemíchal ... porota rozhodla ... a že má někdo jiný názor je v pořádku.
Protože je furt mokro jak prší ... tak nemůžeme do pořadu zařadit tolik oblíbené noční bojové hry. Bludičky, ani plížení do tábora prostě není na pořadu dne ... což je škoda ... a ani spaní pod širákem zatím nehrozí. Snad bude příští týden líp - ale zatím to nevypadá. V tuto chvíli probíhá v klubovně hudební soutěžní klání. Šupnu pár fotek, abyste ty soutěžní kreace viděli ... třeba hra na "sochy" když se zastaví hudba, je docela zábavná - teda pro pozorovatele určitě :-)  A to je pro dnešek tak všechno. Tak zatím dobrou noc .... (teda pokud to čtete ještě teď) ...

 

Táborový slavík ... klucí zpívají jak o život ...

Taneční soutěž ... nikdo nesmí přešlápnout noviny ... ty sy po každé písničce zmenší o polovinu ...  každý má nějakou taktiku ...

Já nevím - nemělo by to být naopak? Neměl by kluk držet holku? :-)

Paříme ... a na stole je to prý nejlepší ...

Co je na tom kroucení furt baví ...

Vypečená soutěž ... jablíčko nesmí spadnout ...

No není to hezký pár? :-)

 

 

5. DEN

 

Tak jsem rád, že jste opravdu nepropadli panice a berete návštěvníky s úsměvem, jako my. Dokonce nám někteří z vás poskytli cenné informace a návody, jak s vetřelci bojovat. Nebojte, nebojte, my s nima zatočíme. Taky jsem se rozhodl, poskytnout vám informace o společném nepříteli - viz. tento odkaz: http://nemoci.vitalion.cz/vsi/ , kde se můžete stejně jako my zdokonalit ve znalosti fauny. Je to velmi zajímavé čtení ;-), takže až dočtete tento díl on-line, můžete pokračovat na uvedeném odkazu. 
Celý program musíme trochu "ohnout" vzhledem k probíhající průběžné deratizaci :-) Ale rozhodně neochudíme ty naše klíšťata o řádnou porci pohybu a zábavy. Dopoledne proto probíhaly mezioddílové soutěže, ze kterých se vždy nějaké to dítě "ulilo" v rámci deratizačního postupu. Jen mrkněte na fotky ... speciální deratizační tým v podání Ren, Zuzky a Gabky v činnosti. Nakoupili jsme řadu prostředků a vynalezli jsme speciální mycí a deratizační linku ... každé dítě projde složitým procesem aplikace speciálního přípravku ... následnou mycí linkou se speciálním šampónem ... a následuje vyčesávací proces. Vše krásně zobrazeno na fotkách. Necháme si to patentovat, aby ostatní tábory nepřevzali tento náš vynález, stejně jako náš tábor on-line, který jsme vynalezli také my. 
Bez povšimnutí nezůstaly ani všechny hřebeny v táboře. Přirovnal bych to k pohádce o Šípkové Růžence. Všechny hřebeny musely projít varem a dezinfekcí. Jen doufám, že žádný neproklouzl. Stejný postup jsme aplikovali také na ručníčky apod. Holky se dnes nadřely. Ještě, že je tu ta pračka.
Kuchaři nám spravili náladičku výborným guláškem a tak jsme se mohli vrhnout na odpolední činnost. Děti patlali své první kofoláčky, jiní se učili náramky z bavlnek nebo korálků. Táboru vládla všeobecná vší pohoda. Už se loví i první bobříci. Mlčení mají zatím snad jen dvě děti. Je to tradičně nejtěžší bobřík. Zavřít klapajznu na 10 hodin, to zvládne málokdo. Ale ani jiní bobříci nejsou k zahození. Třeba takový bobřík zručnosti, který se odhodlala získat skupina odvážlivců stavbou přehrady. 
Odpoledne byl pařák. A z ničeho nic, někdo natočil do balonku vodu ... a hodil ... trefil ... a rozpoutala se opravdová vodní bitva, do které se zapojil i Tom s Hanym. Děti je nakonec naházely do největší kaluže ... a všichni byli pěkně od blata ... fuj ... Musel jsem je mírnit a zavelel jsem k mytí ... do sprchy nikdo takto nepůjde ... nejdřív hrubé nečistoty ... a pak teprve sprcha ... Tom to vzal do rukou ... a hadicová mycí linka se všem moooc líbila. Upa trnu hrůzou až dostanu účet za vodu :-)
Večer jsme ještě odehráli klubovnovou hru v rámci CTH, která se všem děsně líbila a před spaním jsme ještě rozptýlili bránice vtipnou pantomimou ... 
Teď už děti chrní, tak jdeme na večerní poradu a přípravu programu na další den. Pak si dáme konečně vytouženou sprchu a hajdy spat, ať jsme ráno čerství ....

 

 

 

Dopolední mezioddílové hrátky ...

Probíhající deratizace ...

Deratizační místnost ... Dave povídá, že je to jako v koncentráku ... ale tak snad nééé ...

Součásti deratizace je kompletní dezinfekce ručníků, čepic a dalších potencionálních "skrýší" ...  při tom všem si najdeme čas na výrobu kofoláčků, náramků, korálků ...

V rámci boje o bobříka zručnosti se skupinka dětí dala do stavby přehrady ...  jsem zvědavej, co z teho bude ...

Teplo ... voda ... a byla z toho vodní bitva ... nakonec Toma chytli a hodili do největší kaluže ... za chvíli se tam váleli všichni ...

A když jsme se už dováleli - musí se provést řádná očista - první fáze je "zbavení se hrubých nečistot" ...

Prší - takže si večer krátíme v klubovně pantomimou ...

 

 

4. DEN

 

Pomóóóóccccc ... rodiče POZOR ... zachovejte PANIKU! :-) Dnes nás z nenadání přepadli nezvaní vetřelci ... jsou malí, nenápadní a zákeřní. Možná už tušíte ... velké odhalení ... přepadli nás ... "vši" ...
Někteří maj ... někteří nemaj ... i někteří vedoucí maj :-) Já neééé ... já nemám ;-) ani Kepa nemá ... ani Bobr, ten už je stejně plešatej, tam by neměli pohodu ... 
Ale jak říkám, zachovejte paniku ... na boj s těmito vetřelci jsme nasadili účinné zbraně ... Kepa zapůjčil strojek s číslem "1" a už máme všichni hlavičky kulaťoučký ... jak fotbalovej balon ... i holky ...
No nééé ... dělám si legraci ... nezvané kamarády tu sice máme ... co bychom to nepřiznali ... ale na boj s nimi jsme nasadili nejúčinnější prostředky, které nemohou chybět v lékárničce žádného pořádného tábora. Ať koupeme jak koupeme ... stejně se tu ukázali ... a stejně rychle i odejdou ... 
No ale teď zase z jiného soudku ... z toho zajímavějšího. Copak se dneska dělalo ... Ráno se provedla komplexní prohlídka stanů, ukázalo se jak se má uklízet ... jak se má zacházet se špinavým prádlem ... apod. Následně se poskládala velká překážková dráha, kde každý táborník mohl ukázat, co v něm je.
Na oběd se zase kuchyň vytáhla. Kuře na paprice s těstovinama ... to byla mňamka ... děcka spokojení jak želvy. Po "O" a povinném kafíčku vedení jsme vyrazili na odpolední výlet na propadání do Rudice. Prohlédli si pár vápencových skal a pokoukali po okolí. Bobr vyrazil jako předvoj a připravil po cestě v rámci CTH kódované zprávy a dekódovací kolečka. Oddílům dalo zabrat, než vyluštili co bylo obsahem tajných zpráv. Po cestě zpátky si děti nakoupili ve zdejším vetešnictví.
V táboře už čekal připravený táborák a špekáčky na kterých jsme si pěkně smlsli. Na závěr jsme si pěkně pozpívali ... kupodivu děti využívají zpěvníčky a už i větší se nestydí a lepšíme se ... 
No a to bude tak asi vše ... hlavně rodičové nepanikařte ... zítra už nebude po vetřelcích ani vidu, ani slechu ;-)

 

Lucka bojuje na překážkové dráze ...

Jdeme na výlet ...

Na propadání v Rudici ...

Probíhající deratizace nezvaných malých vetřelců ...  zakrýt oči před deratizačními prostředky ...  a šup ...

Zpívání u táboráku ...

Opékáme špekáčky ... mňam ...

A zase to zpívání ...

 

 

3. DEN

 

Tož jsme zase tu. Právě probíhá noční "Kimova hra". Tak jsem si odskočil napsat další díl ON-LINE. Ráno jsme valili k paní zubařce se zoubkem. Čiperná paní doktorka se neváhala moc zdržovat ... zaplácla dírku v zoubku jakousi patlanicí, že to přes tábor stačí a pak ať si ji ošetří vlastní doktorka ... následně od nás vybrala vyšší regulační poplatek - prý za pohotovostní zákrok a poslala nás do tábora - to je ale vykutálená šikulka, ta zdejší doktorka ... 
Na snídani byly rohlíčky s nutelou - dnes obzvláště vypečené pro vypečené dětičky. K temu kakao ... no to byl dlabanec ;-)
Dobře napapkaní jsme se pak vrhli na dopolední řádění. Mimo jiné soutěže a hry proběhla přehazovaná mezi dospěláky a dětmi ... no rozcupovali jsme ty malý caparty, i když byli v početní převaze ... odveta prý bude sladká. Pak jsme si dali jogurt "dobrej táta" na sváču a chtěli pokračovat v řádění. Ale déšť nás zahnal do klubovny, kde jsem se bavili indoorovými hrami. 
Na oběd bylo jakési prapodivné maso - obalené v trojobalu ... s bramborama. A zase výborný ... tak si furt říkám, kdy to přijde a něco se  v kuchyni nepovede ... Dejv mi ale řekl, že prý celý rok trénovali ... tak prý nemám mít strach. 
Odpoledne bylo zase deštivo, tak jsme věnovali čas učení. Každý správný táborník musí vědět něco o šifrování, mapách, buzole, uzlech a hlavně taky o zdravovědě. Jak poskytnout první pomoc musí umět každý.
V podvečer se děti vypravili hledat jelena ... následně pak museli odnést jednoho člena oddílu zpátky do tábora na improvizovaných nosítkách. To aby se naučili, že když se kamarádovi v lese něco stane, jde udělat nosítka z větví a nouzově ho přepravit. Zároveň platí, že když je nás víc, nikdy kamaráda neopustíme.
Teď už probíhá zmíněná Kimova hra ... děti jdou po světýlkách do tábora a musí si zapamatovat obrázky, které  najdou pod každým světýlkem - je to zároveň malá příprava na stezsku odvahy, která bude probíhat v dalším týdnu. 
A to bude všechno ...

 

Škrábeme brambory na oběd ...

Další z dopoledních her ... instruktoři v akci ...

Prší - bavíme se v klubovně ... tradiční "elektrika"

Instruktoři po obědě - jsou upa mrtví ... děti dají fakt zabrat ...

Bobr učí děti uzly ...

A Zuzanka zase vysvětluje zdravovědu - první pomoc ...

Návrat z lovu jelena ... tohohle "jelena" nesli takto dva kilometry ... a i když chtěli - nezvdali!

Dopolední dovádění ...

 

 

2. DEN

 

Zdarte rodičové ... teda aj babičky, dědečkové, kamarádi, kamarádky, přátelé a přítelkyně ... no prostě všichni co čtete tento plátek. Tak co jsme zase dneska prováděli? 
Tak nás už po páté hodině vzbudil řev ... ještě mají spoustu energie, kterou je potřeba z nich vysát. Začali jsme teda bezva rozcvičkou v podání Kepy ... kupodivu nikdo neprotestoval - ale to přijde ;-)
Na snídani kuchtíci připravili chleba s vajíčkem - páč nás nejedna rodina z vás řádně vybavila proviantem nejen vajíčkovým.
Dopoledne koukám, koukám, krouží tu čápi ... povídám ... a jéééé ... budeme mít minimálně o dvě děti víc. Just - přistáli tady vedle tábora na louce ... tak teď hledáme, kde najdeme ty dva nové přírůstky.
Na oběd byly špagety ... a děcka chválili kuchyň ... prý to není vůbec dobrý ... prý je to výborný ... což můžu potvrdit, protože jsem špagetovej odborník. 
Po "O" jsme vyrazili na rybník ... na koupačku ... skluzavka byla rázem pouze našeho tábora ... kuchtíci Tom s Davem se vrhli do vody ... a prováděli výcvik skluzu ... výcvik záchranářů ... výcvik topičů a plavců. Oddíláři jen kroutili hlavama a jistili vše ze břehu. 
Mysleli jsme, že už budou trochu unavenííí ... ale to je ještě brzo ... takže jsme po koupání rozdali sváču a Bobr se ujal úvodu do CTH (celotáborové hry - kdo to ještě neví).
Teď duní v klubovně tvrdá i měkká hudba ... neměli teho dost a tak nás ukecali na tu jejich představovací diskotéku ... ale co ta mládež dneska poslouchá ... to mi hlava nebere ... samý to tuc tuc buc buc ... já bych jim pustil Nohavicu a nechal bych je u teho kroucení pěkně zabékat - aspoň by se to už konečně naučili.

 

A ještě tu mám zase jednu pěknou hlášku:
U vody nejmenší táborník Viktorka (4 roky) volá na Toma (kuchař) ... "Toméééé ... Toméééé ... pojď už ven z vody! Tome ... tak z vody ven ... Toméééé .... Hmm ... ten tom mě vůbec neposlouchá ... ale vůbec mě neposlouchá ...!" Přijde Zuzanka a povídá: "Viktorko, proč na Toma tak voláš - on tam má i jiný děti, kterým se musí věnovat". A Viktorka "Ne ... Tom je můj chlapec ...!"
 

 

Ranní rozcvička ... dnes ještě mají spoustu energie ... ale to přejde :-)

Tak jsme se dívali, že budeme mít o dvě děti víc ... přistáli na louce u tábora ... tak čekáme kdy to přijde ...

Přetahování bylo dnes atrakcí č. 2 ... (po skluzavce) ...

Luštíme tajnou zprávu od kapitána ...

Naházeli jsme je do vody ... ccc ... a oni vyplavali ... :-)

Tak jsme je tam házeli znova a znova ... a plavali furt ... tak jsme to vzdali ;-)

Na večer nás ukecali na tu jejich diskotéku ...

 

 

1. DEN

 

Ahoooj ... tak jsme zase tady s naším ON-LINE zpravodajstvím. Na úvod se musíme pochlubit, že náš exkluzivní tábor bude v televizi. Ještě před příjezdem našich - vašich ratolestí, nás z nenadání přepadl televizní štáb a vymámil na mě krátký rozhovor. Byl jsem tak v šoku, že jsem se ani nezeptal, v jaké televizi to nakonec budeme - asi nejaký to regionální zpravodajství. Tak uvidíme - nebo možná neuvidíme ... páč tu všechno nenaladíme ;-) (to bude tím, že tu není telka).

 

Hned na úvod - při předávání dětí nás potěšila hned první milá hláška. Jedno nejmenované dítě nám po předání ve stanu plakalo. Na dotaz nejmenované vedoucí: "Copak ti je ... proč pláčeš?" zněla potěšujíce nepotěšující odpověď: "Mě bolí zoubek ... mám v něm díru ... a drolí se mi ... odpadávají kousky. Ale neřekla jsem to mamince, protože jsem se bála, že bych pak nemohla jet na tábor". Máme obrovskou radost, jak se děti na náš tábor těší ... méně potěšující je však fakt, že hned druhý den, pojedeme k zubaři. :-)

 

No co jinak ... ostřílení táborníci jsou hned na koni. Nové táborníky přitom už zpracovali a tak tu máme opět pěkně vypečené broučky. Zatím jsme se stačili pouze projít po okolí zdejší kaluže ... udělat první nástup ... vysvětlit všem za co budeme věšet na stožár za nohu ... a večer se náležitě seznámit a taky si poprvé zazpívat. No ... zazpívat ... já bych řekl spíš zabékat ... protože se zpěvem to moc společného nemělo ... ale to časem vyladíme, zvláště pak, když máme ty krásné zpěvníčky co připravil Kepa s Gabkou ...

 

Tak šupnu sem pár prvních fotek ... a zase zééétra ...

 

Dovádění při poznávání okolí zdejší kaluže ...

Připraveni k večeři ...

Večerní poznávací hry ...

Oblíbené pyramidy ... zase ...

Prej máme zase poslat pozdrav do hasičárny ... tak tady je ... ;-)

Poznáváme se v oddílech ..