VOLNĚ PŘEVEDENO Z PŮVODNÍHO WEBU!

 

DEN. 13 - KONEC
Sobota

 

       Smutníme ... dnes je poslední den tábora. Ráno naposledy pískáme budíček. Poslední snídaně, poslední dopolední nástup. Vyhlášení nejlepšího táborníka a dalších drobností. Nechce se mi moc vypisovat, když je to naposledy. Dovedete si představit tu náladu. Dospěláci i děti balí věci, uklízí se tábor a základna se připravuje na předání majiteli. Začalo nám pršet - hm, ještě tohle. Tábor se trochu rozbahní a cesta ke mlýnu taky. To se bude "stěhovat" :-( To už to nemohlo vydržet? Já jsem musel odjet, takže děti předával můj zástupce Kepča. Jsem nakonec rád, že jsem tam nebyl, protože to loučení bývá slzavé ... a to já nemusím. Myslím, že je právě čas na zhodnocení tábora. Takže jdu do toho.
         Dospěláci hodnotí tento tábor, jako nejkrásnější za poslední roky. Musím souhlasit. Letos jsme měli méně dětí, než je obvykle zvykem. Přiznám se, že jsem měl trochu strach. Museli jsme dát dohromady věkové složení vhodným způsobem, aby oddíly byly vyrovnané a řešit spoustu dalších drobných "problémů". Když se na to podívám zpětně, tak vím, že se to naprosto dokonale povedlo. Naopak bych řekl, že méně dětí pro nás znamenalo trochu víc času, který jsme mohli věnovat případným problémům, bolístkám a drobnostem jednotlivců. 
        CTH (neboli celotáborová hra - ale to už víte) byla dokonalá. Z počátku se mi zdála poměrně složitá a vytýkal jsem Kepčovi, který ji připravil, že to děti nepochopí. Mýlil jsem se. Děti to pochopily a naopak hru znaly lépe než já (stydím se). Další věc je, že hra se krásně stihnula dohrát až do konce, přičemž kdyby tábor trval ještě o týden déle, tak jsme měli v rukávu ještě spoustu možných zvratů a rozšíření. Na CTH se pracovalo denně - upřesňovalo se, vymýšlelo, domýšlelo, improvizovalo. Chci poděkovat Kepčovi - protože letošní hra byla opravdu dobrá. Šlo vidět, že se jí poctivě věnoval a trávil nad ní spoustu času nejen na táboře, ale i před táborem. V rámci CTH musím poděkovat taky Gabce, která mu pomáhala. 
        Počasí ... vyšlo. Sice jsme jednou zmokli, a pak ještě dvakrát zapršelo (jestli se nepletu), ale i tak si nemůžeme stěžovat. Prostě jsem to dobře objednal :-) Po nocích bývalo hodně chladno, ale ke konci tábora se to lepšilo. Takže počasí bylo taky plus.
        Základna - hezká. Nejdřív jsem měl strach, že bez elektřiny to bude náročnější než obvykle, ale ukázalo se, že elektřinu vůbec nepotřebujeme. Malou chladničku živila plynová bomba, mobily mít musíme a dobíjeli jsme je z autobaterií, nějaké to PDA občas dobilo auto, stejně jako notebooky pro tábor ON-LINE a zpracování fotek. Aparaturu na diskotéku jsme šťavili z půjčené centrály. Voda (zapojená z veřejného vodovodu) byla dle ohlasů kuchyně hodně chlorovaná a studená. Ale i tak jsme neměli problém zatopit v brutaru a vykoupat děti. Sprcha byla z poloviny naše práce - teda práce Toma, který připravil kladku, kýbl a hadici ukončenou sprchovou hubicí. To byste nevěřili, kolik vody je v jednom kýblu. Kadiboudy se mi zdálo ani moc nesmrděly ... takže taky kladné body. Jen to blato po dešti - s tím ale nic neuděláme. Každopádně základna byla taky fajne a musím poděkovat vstřícnému, férovému a přátelskému jednání pana majitele. Díky.
        Děti - byly skvělé. Překvapivě ani ti nejmenší neplakali, že by se jim stýskalo. Nevím ani o jednom případu, kdy by se tak stalo. Samozřejmě se sem tam slza uronila - kvůli odřenému kolenu, kvůli nadávce od neposlušného kamaráda apod., ale se vším jsme si nakonec hezky poradili a děti odjížděly spokojené. A jestli někdo nesouhlasí, tak ať to řekne hned, nebo navždy mlčí :-) Měli jsme zde spoustu malinkejch nováčků, což je moc dobře, protože je snad budeme vítat na táborech v dalších letech. Ze "starých" táborníků jsme tu taky měli pěkných pár kousků, to už jsou ale otrkaní "řízci" a podle toho to taky vypadalo. Letos jsme si vytipovali pár potencionálních instruktorů, takže uvidíme ... 
         Instruktoři - bodíky kladné, bodíky záporné. Nebudu to moc rozebírat. Každopádně překvapili svou veselou "podlostí" - např. to bahno v kýblu na sprchování pro Kepču, nebo studená voda místo teplé pro Mildu. Na druhou stranu jsou to ještě puboši, na které se musí dohlížet, některé jejich výtvory a způsoby řešení rozličných problémů jsou opravdu originální a ne vždy úplně dobré, radši to nebudu moc rozebírat ... ale byli jsme rádi, že jsme je měli - hodně pomohli, podíleli se na dobré náladě a moc pracovali. Díky kluci.
        Kuchaři - sehraná dvojka. Bohouš i Tom letos perlili. Něco se nepovedlo jen dvakrát :-) Ale děti byly spokojené. Jídlo bylo letos obzvláště kvalitní a dobré. Tom, který byl letos jako dospělák poprvé, pomáhal jako pravá ruka Bohoušovi ... a furt se z kuchyně nesl smích, radši se ani neptám, co tam kuchtili.
         Dospěláci - nemám co bych řekl. Naše parta je spolu řadu let. Všichni jsou odchovanci našich táborů. A proto je dokonalá. Občas se zajiskří, vymění se názory, ale to je všude. Legrácky, drobné naschvály, spoustu společných zájmů, kytara a zpívání jsou to, co udržuje dobrou náladu. A hlavně smích, který provází celý tábor a který je kořením našich kamarádských vztahů. 
           Hlavas - protivnej, ukecanej, urejpanej, furt se mu něco nelíbí, furt málo makáme, furt se nic neděje, kdo to řídí, kdy to bude, kde jsou, proč tam jsou, proč šli dva, proč nestačí jeden, proč musí jet s náma, tohle teda ne, tam to se udělá tak, kdo hlídá děcka, kde jsou děcka, co to tam dělá, kdo ho tam pustil, proč je teho málo, proč je teho moc, jak to, že nemáte mobil u sebe, proč nemáš nabitej mobil, co tam sakra děláte, tu vysílačku jste dostali asi na co, nevykecávejte se o ptákovinach do vysilačky, kdo snědl ty okurky, máš objednaný pečivo?, vstávej, budíček, ale teď už teho mám dost, okamžitě táhni do kuchyně, jak to vypadá, co je deset minut, to se mě nelíbí, kde se zašívají instruktoři, nemám čas, účtuju, papíruju, kde je ten Kepa, Keeeepóooooo, Boobřééééé, Gábinko, Renatko, Dave, Tomíku, Zuzanko, instruktoooořííííí, Ceky, Hany, Šárinko, Tome ... 
ale taky: to je dost dobrý, hezký, to se mi líbí, skvěle vymyšleno, dobrej nápad, mám rád, když to funguje, máme skvělé vedoucí, máme dobrý kuchaře, jsem pěkně nacpanej, to byla mňamka,  dneska je krásně, milé děti, mám vás strašně rád ... , to mě nenapadlo a pár dalších
No prostě to jsem já ... těch negativ je jistě víc, ale já jinej nebudu.
        

 

        Závěrem si nemůžu odpustit pár drobných poznámek. Občas někdo prohazuje větičky ve smyslu, to je dovolená ten tábor, to je pohodička místo práce co? A podobné. Já jsem vůči tomu už imunní a asi všichni ostatní dospěláci taky. Ale pro všechny tyhle nenechavce bych v dobrém rád řekl pár vět. V práci, odděláte svých 8 (či víc) hodin, ale pak jdete domů a můžete si dělat co potřebujete. Na táboře, děláte furt, od budíčku do večerky, není pracovní doba, nemáte volno, nemůžete si dělat co chcete. Vstáváte brzo ráno, spát chodíte málo kdy před půlnocí. Občas vstáváte v noci, když je dítěti zle, rozcházíte bolístky bříška, tam si zase nějací puberťáci v noci hrají na strašidla ... tam to, tam ono. A celý ty dny chodíte, vymýšlíte, běháte, odpovídáte 30x za 15 minut na otázky už tam budeme, co se bude teď dělat, bude bojovka, co bude zítra na jídlo ... je to náročné psychicky i fyzicky. Věřte, že děti mají daleko víc energie než kdokoliv z nás. Další věc je, že ne každý má fajn zaměstnavatele, který chápe tuhle práci a tak si na tábor musí "urvat" 14 dní volna ze své dovolené. Studentíci zase můžou za těčh 14 dní vydělat nějakou tu korunku na brigádě nebo si užívat pohodového léta. A pak je tu zodpovědnost. Ať se vám to líbí nebo ne, jste vždycky "jednou nohou v kriminále". To všechno bez nároku na odměnu. Opravdu - nejsme placení "zaměstnanci". Rozpočet tábora ani nic takového neumožňuje. Ba naopak do toho všichni spoustu drobností "ze svého" nakoupí. Tu fixka, tu nějaká drobnost do obchůdku, tady lepidlo, tady korálky, od maminky bavlnky atd. atd.
A i přesto se najde banda lidí, kteří tohle všechno obětují a na otázku proč to děláš ani nemusí znát odpověď. Prostě nás to baví, užijeme si spoustu legrace, nezapomenutelných hlášek, poznáme spoustu kamarádů a máme radost, že děláme něco, na co můžeme být hrdí. Já vždycky říkal: kdysi někdo "blbl" pro mou radost a zábavu a teď prostě "blbneme" pro děcka zase my. Takže to bylo jen pár vět k zamyšlení. 
 

 

        Teď už jen ohrané: ještě jednou díky všem dospělákům a instruktorům za jejich skvělou práci. Rodičům za důvěru, se kterou nám svěřili své největší poklady. Dětem, že jsou jací jsou, protože bez andílků, ale i čertíků by tábor nebyl táborem. Taky kamarádům, známým a všem, co nějakým dílem přispěli k programu. Budeme se těšit na příští rok, protože tábor BUDE! :-)

 

Za všechny dospěláky se loučí Mild@
       

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 12 - Záverečná
Pátek

 

       A je to tady ... záverečná ... poslední den ... tradiční klání o titul MISS a MISTr (MISSák) tábora ... závěrečný karneval ... vyhodnocení CTH (zkratku už doufám všichni znáte) ... poslední soutěže, hry ... poslední společná noc na táboře ... prostě konec :-(
        Program tohoto dne bývá každým rokem stejný ... CTH vyhrál nakonec Bobrův I. oddíl, který dostal patřičnou odměnu. Ale svoji část bohatství dostaly i ostatní oddíly ... děti se snažily a to se musí ocenit. Jen se podívejte na mapu ... jak máme herní plán plný ... CTH tohoto roku bych ocenil jako nejlepší za poslední léta ... dík za to patří především Kepčovi, který celou CTH naplánoval a vedl a stejným dílem také Gabce, která mu v tom patřičně pomáhala. 
        Dneska byla taky zajímavá mňamka ... řekněme, že jsme dostali "darem" trochu kukuřice ... a taková vařená kukuřička s máslem a solí ... to je pro děti pěkný lákadlo .... a taky se po tom jen zaprášilo. Ale proč ne, když si tu kukuřičku sami oloupali :-)
        No ale k programu .... tradiční soutěž o MISS a MISStra tábora byla pěkně napínavá a neopomněli jsme ani sledovanou promenádu v plavkách. Vítězství si nakonec odnesli nečekaně sourozenci ... Teda, to musí být rodina ... dvě takto úspěšné děti. Tímto zdravíme šikovné rodiče :-) ha ha a jásáme: kdo umí ... přidá :-)  Vyhlášení proběhlo až na závěrečném karnevalu, který opět překypoval maskovanými nápady :-) Něco bylo originální, něco méně, ale ocenit se musí každá maska. Soutěž o nejlepší masku vyhrála Markytánka Vendulka ... a rytířka Lucka ... 
        Musíme zmínit také opravdu kvalitní letošní křtění nováčků. Je takovým krásným zvykem, že když nám doroste nový instruktor nebo vedoucí ... musí projít tradičním "pasováním" a křtem. Letos jsme si křest opravdu vychutnali. Kluci instruktoři totiž tropí samou neplechu. Hned z počátku tábora trochu poškádlili hlavase tím, že mu do sprchy nalili místo teplé, pěkně studenou vodu. No ale Mild@ nezapomíná :-) Trochu víc pak poškádlili hada Kepu bosou nohou, když mu do pečlivě připraveného kýblu ve sprše nalili bahno z místního potoka. Chudák si toho při sprchování v pozdních hodinách nevšiml ... ha ha ha ... a proto letošní křtění nováčků proběhlo tak trochu nadstandardně - tedy především pro patřičné instruktory ... Tradiční kýbl s vodou byl pro příslušné instruktory naplněn speciální směsí ... voda tam byla ... ale taky trochu octa, oleje (ať se to dobře meje) a pár dalších speciálních ingrediencí, které radši nebudu popisovat ... no každopádně speciální směska pěkně smrděla ... No a když už jsme je takto krásně polili ... tak jsme jim podle vypustili teplou vodu z brutaru ... taková krásná malá pomsta na poslední večer ... 
        Jinak se tu pěkně paří ... poslední karneval je totiž extra něco ... nechybí šampus (samo dětský), po kterém se můžou utlouct ... válí se pomalé i rychlé songy ... poslední příležitost na dětské táborové lásky ... prostě záverečná ... Zítra domů ... nechce se a srdce nám pláčou ... zase čekat rok ... ale víme jak to je - uteče to jako voda a zase tu budeme pro děcka ... a děcka pro nás ... samá legrácka a samá sranda ... instruktoři už teď slibují pomstu za tu voňavou mňamku ... takže jsme zvědaví a čekáme, co příští rok vymyslí ... doufám, že něco originálního ... 
 

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 11 - Den her
Čtvrtek

 

      Hola hola ... rodičové - jak je doma "za pecí"? Tady se furt něco děje ... den jsme nastartovali pěknou módní přehlídkou ... kluci prezentovali nejnovější dámské modely ... holky zase pánské modely. Byla to vcelku zajímavá disciplína u které jsme se pěkně nasmáli. Děti zabavila také "Ariadnina nit", kterou si každý pěkně prošel. Dospěláci se pro změnu bavili opravou elektrocentrály, která se nám předvčerejškem pokazila. Bohužel, ani Petřík nám moc neporadil a centrála nám i nadále nefrčí - tímto vyhlašuji konkurz na "šikovného tatínka nebo kamaráda", který by nám s opravou pomohl. Centrála byla půjčena pro naši činnost - pro děti - a musíme ji také v pořádku vrátit. Bohužel - vyčištění, nový benzin nepomohl a centrála zlobí - cca po 30s provozu se přepne do nižších otáček (jako by volnoběh) a po chvilce zdechne. V tomto režimu, když se sundá faja ze svíčky - tak to furt jede v těch nízkých otázkách ... téměř perpetum mobile, ale nakonec to taky zdechne. Nevíme co s tím. Pokud by si někdo věděl rady - dobře zaplatíme: a to celých 60 minut za hodinu :-) Snad se s tím ale nakonec úspěšně poperem. Je to taky jen stroj. Každopádně doufám, že to stihneme v průběhu zítřka, kdy ji večer potřebujeme na závěrečný karneval. 
        Jinak probíhala také soutěž v bylinkaření. Takový mňamky co děcka uvařily. Úkol zněl jasně: nasbírat nějaké byliny a uvařit z toho čaj. Každý z oddílů se s tím popral po svém, každopádně výsledek byl zajímavý. Koštu a hodnocení se zúčastnili nezaujatí porotci ... já, kuchtíci ... nápomocni byli i oddíláři a instruktoři. Doufám, že ten košt do rána přežiju :-)
       Taky receptářová hra nebyla špatná ... v podvečer bylo pak vyvolávání CEBOSe ... za přispění patřičných pyrotechnických efektů se zjevil tolik vyzývaný a obávaný Cebos. Zjevení bylo doprovázeno kouřovými efekty spolu s pořádným hromobitím. Mild@ je pověstný pyroman a dostál své pověsti. Les byl zahalen dýmem a ponurou atmosférou ... brrr ... 
        V tuto chvíli probíhá poslední "bojová - nebojová" hra tábora ... Kimova hra. Za chvíli přijdou červíci do tábora a půjdou spát ... zítra nás čeká poslední celý den ... s naplněným programem ... Na jednu stranu se těšíme ... na druhou stranu smutníme ... prostě záverečná.

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 10 - Dinoputování do Aquaparku
Středa

 

       Budíčééééék .... rychlá snídaně (dnes bez rozcvičky) ... nabalit věcičky ... a hurá na další celodeňák. Dneska jsme vyrazili, jak jinak, než do Dinoparku ve Vyškově. Návštěvu si užili i dospěláci (možná ještě víc než děti, viz. fotky). Každopádně jsme tu prolezli co se dalo, nechali se unést 3D kinem a vyfotili se u pár povedených zvířátek. Zuzanka pak všechny pozvala do tetovacího salónu, kde si každý z naší výpravy mohl nechat něco malého vytetovat ... a že o to byl velký zájem není pochyb (tímto mooooooc děkujeme Verunce). Jakmile jsme všechno prošli, nechali jsme se usadit do dinovláčku, který nás přesunul do ZOO. Tady jsme v rychlosti prolezli co nás zajímalo, abychom se přesunuli do Aquaparku. Tím bychom měli Vyškovské atrakce pokryté :-)
        No o Aquapark byl stejně největší zájem, bylo poměrně teplo a řádění ve vodě je pro děcka beztak lepší než nějaké to putování ... i když se putuje po atrakcích typu Dino. Jezdili jsme na tobogánu (i dospěláci) ... řádili v divoké řece (nic moc teda divočina) ... ale dětičky byly spokojené ... a to znamená, že jsme byli spokojení i my, dospěláci. Do tábora jsme dorazili poměrně unavení ... teda myslím děti, dospěláci snesou daleko víc :-) Ale byl to další z pěkných dnů na táboře, který se nám bohužel, ale jistě, blíží ke konci .... :-(

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 9 - Slavný soude
Úterý

 

       Ahojte přátelé, kamarádi. Dnes toho bylo opravdu hodně ... vybíráme si teda k prezentaci specialitky. Třeba taková jízda na laně, kterou Mild@ s Kepčou připravili. To byla skutečná atrakce - mohli bychom se tím i živit. Stejně se na všechny děti pro velký zájem a nadupaný program nedostalo, takže se bude pokračovat i zítra. Zatím se můžete pokochat dvěma "odvážlivci", kteří si už lanovku vyzkoušeli. 
        Odpoledne probíhal další z rytířských vícebojů. Kluci vyrobili například speciální dřevěnou činku, se kterou se dělalo klání v posilovacím sportu :-) Z dalších disciplín můžeme jmenovat třeba takový hod oštěpem, případně boj na kládě nebo trefování se do věnečku kopím (samozřejmě po řádném protočení "kolem své osy", aby to nebylo tak jednoduché. 
        Také proběhl letošní první "letecký den". To když takhle Gábinka boduje pořádek ve stanech, někdy se stane, že některý stan je v takovém "pořádku", že by musela být minusová stupnice. V takových případech se pořádá tzv. "letecký den". To je akce, kdy se provinilým vyháže vše ze stanu a dochází k novému stěhování (skládání) věcí. Bývá to docela legrace pro přihlížející - méně pak pro "postižené". Každopádně je to účinná zbraň, neboť letecký den se může opakovat i několikrát denně. :-) 
        Hlavním hřebem večera byl však dnes soud. Každým dnem nám tu po různých stanech šmátrá neznámý nezvaný návštěvník. Ukusuje z čokolád a jiných poživatin a to nejen ve stanech, ale i v táborovém špajzu. Dnes si troufl, ale hodně. Na Kepu zvaného "Medvědí tlapa". Vlezl mu do batůžku, ve kterém měl čokoládu. Podle a v noci ukusoval z cizího. Jenže Kepa ho překvapil a pohotovým chmatem ho v batůžku zavřel. A máme ho - zloděje a narušitele zdejšího klidného soužití. Bylo rozhodnuto, že každý má právo na obhajobu a řádný soud. Proto se ve večerních hodinách soud také uskutečnil. Kepa jako poškozený ... Mild@ jako žalobce ... Ren jako obhajoba ... Bobr jako soudce ... Gabka a David byli svědci ... Tom byl kat a nechyběla ani porota v podání instruktorů a Zuzky. Obviněný rejsek dostal jméno Tonda. Mild@ přednesl žalobu a obvinil ho z těchto zločinů: krádež, přivlastňování cizí věci, omezování osobní svobody, porušení domovního práva a ohrožování mravní výchovy mládeže (viděl Kepu v trenýrkách - a určitě by o tom povídal dětem). Přednesla se řada důkazů včetně svědectví dalšího poškozeného Davida, který soudu ukázal nakousanou sekanou (původně určenou pro výživu zdejší rytířské kolonie). Byly představeny odborné soudní znalecké posudky o chrupu obviněného. Ren bojovala co jí síly stačily. Rejsek měl na své straně i přihlížející publikum. Mild@ požadoval trest smrti setnutím hlavy. Po dlouhých bojích porota vynesla verdikt. VINEN! A Bobr měl nelehký úkol vynést rozsudek, který zněl: "Odsuzuje se k trestu smrti setnutím hlavy .... s podmínečnou zkušební dobou do konce tábora. Zároveň bude okamžitě vyhoštěn do zdejšího lesa". Rozsudek vyhoštění vykonal Tom za přítomnosti táborového osazenstva okamžitě. Pro případné ochránce zvířecích práv a bych rád podotknul, že rejsek se ve chvilkovém zajetí měl jako pověstné "prasátko v žitě". Měl svůj výběh, dostal dostatek potravin a pití. Bylo s ním zacházeno lépe než s kdejakým domácím zvířátkem.
        Po velmi zábavném soudním líčení jsme dětem ještě připravili jednu večerní bojovou hru ... teď už spinkají, aby byli čerství na zítřejší výlet.

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 9 - Vivat HolcmanoMašláňovoMarkovic
Pondělí

 

       Dnes bych rád přeskočil denní program, který byl opět plný her a soutěží, stejně jako z toho plynoucí legrace a rovnou se přesunul na program večerní. Stejně jako poslední tábor nás přijeli navštívit Holcmanovi Mašláňovi a Markovi - prostě HolcmanovoMašlaňovoMarkovic. Název není nějaký oficiální - napadlo mě je tak pojmenovat prostě nějak spontánně. Přivezli basu, kytary a mandolínku ... a přijeli dětem i nám zahrát. A o tom, že je o co stát není pochyb. Perfektní sehranost a sezpívání osvětlilo dnešní "špekáčkový" večer. Holky nádherně zpívali ... kluci s nimi ... děti se nesměle přidávali a takoví Tři čuníci "šli na dračku".  Byl z toho opět nádherný večer na který nezapomeneme, protože z toho zpěvu a všeho kolem vyzařoval pocit klídku a pohodičky a především pak obrovský pocit přátelství. HolcmanoMašláňovoMarkovic ... moc děkujeme.

 

Malá ukázka HolcmanovoMašláňovoMarkovic v akci ke stažení ZDE
klikněte pravým tlačítkem myši a zvolte "uložit jako ..."
uložte někam na disk do počítače (třeba na C) a následně spusťte
formát MPEG2

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 8 - Slavnostní oheň
Neděle

 

       Dnes ráno jsme vynechali rozcvičku ... po včerejší "pařbě" to bylo potřeba. Po snídani nás kamarádi co přijeli na návštěvu pobavili ukázkami práce s bičem ... sám jsem si to byl vyzkoušet ... a můžu vám říct, že je to poměrně bolestivá zkušenost :-)
        Dopoledne ještě probíhaly různé hry v rámci CTH (celotáborové hry - kdo to ještě neví). Protože je všude ještě dost bahna, tak jsme část z původně plánovaných venkovních aktivit přesunuli na neurčito a věnovali se zábavě v klubovně. Smutnou zprávou ale je, že nás opustilo (očekávaně a nikoliv navždy) pár táborníků. Hold termín před školou a spousta další akcí ... tak jsme se museli s pár bezva dětma rozloučit. Teď je nám tu smutno a taky nás mrzí, že přišli o hlavní dnešní a vlastně i celotáborovou akci - slavnostní oheň. A ten se skutečně vyvedl. 
        Slavnostní zapálení provedl Tom. Oheň je totiž malinký (vzhledem k prostorám), a proto jsme se rozhodli nezapalovat tradičními čtyřmi faklemi. Nicméně oheň vzplál rychle i přes naše obavy z mokrého dřeva. Děti jsme zasvětili do tajů táborových ohňů a do pravidel chování u této slavnostní chvíle. Pak už nebránilo nic tomu, abychom se věnovali zpěvu, připraveným scénkám a hrám. Byl to skutečně krásný oheň u kterého jsme se nejednou zasmáli. Nejžádanější hrou byl tradiční "šáteček". Teď tu sedím a dělám tyhle stránky ... ale chci se jít ohřát zpět, protože je chladno, takže toho už víc popisovat nebudu ... tak se nezlobte ... oheň si chci totiž vážně užít. :-)
        

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 7 - Oheň se nekoná
Sobota

 

       Dnes měl být slavnostní den - slavnostní z nejslavnostnějších na táboře. Den velkého táborového ohně - den přátelství a oslav. Bohužel nám nepřálo počasí. Ráno bylo ještě hezky, probíhaly přípravy - děti měli soutěž ve sbírání klestí a dřeva na oheň, dospěláci a instruktoři oheň stavěli, děti připravovaly program - scénky a jiná vystoupení. Bohužel však před polednem přišla očekávaná změna počasí. Začalo nám pršet a prší ještě teď. Zklamání, je na nás všech znát. Je to škoda, zvláště pak proto, že nějaký ten drobeček nám zítra musí odjet. Oheň tedy přesouváme na náhradní termín, kterým bude neděle nebo pondělí (dle toho, jak nám vyschne ohniště). Nicméně i přes špatné počasí jsme se pobavili. Náhradní program musel být jen klubovní. Dítka si malovala oddílové vlajky, hrálo se na kytary a zpívalo. Dnes nám připravovali večeři instruktoři. Máme tu totiž dva mladíky, kteří se učí na kuchaře nebo dělají hotelovou školu. Tak jsme očekávali, že se předvedou. No a taky se předvedli. Úkol zněl jasně: uvařit rizoto. Mno, musím říct, že bez zásahu Davida by asi tábor trpěl hladem. Ono litr vody na pár kilo rýže jaksi nestačí ... takže to skončilo připáleným hrncem ... brrr .... to bylo smradu. Ještěže jsme s touto eventualitou počítali a že rýži jsme dostali téměř sponzorským darem. Druhý pokus pod odborným vedením byl daleko lepší. Čmaja do teho se taky povedla a nakonec si děcka chodila zase přidávat. Mno - ale mají se kluci ještě hodně co učit. Já nevím - co jim v těch školách cpou do hlavy. Ceky mi povídá: "Já se učil jen čmaje - rýži nás nikdo neučil". No - tak nevim. :-)
        Jako alternativu jsme zařadili na podvečerní program "Táborovou SuperStar". Nikomu se moc zpívat nechtělo ... tak jsme museli slíbit nějaké to večerní tancování ... na to pořádně slyší. Nakonec zpívali všichni a to je dobře. Porota ve složení nezávislá Zuzka a pak táboroví dospěláci Ren, Gabka, David a Tom to měli pěkně těžké. Nakonec se výsledek dostavil. Vítězství si odnesli tito účastníci: Dan a Mireček (skupina Co a jak?), druhé místo patří Kačence a první místo zaslouženě Marušce. Hlasování pak pokračovalo ještě sympaťákem zpěvákem/zpěvačkou. Tady na plné čáře zvítězila zase Kačenka. No tak se nám to pěkně vybarvilo co? Doufáme, že dneska se to všechno už vypršelo a zítra nás čeká opět sluníčko a teploučko. Potřebujeme, aby nám to tu trochu vyschlo - jinak jsou tu bahenní lázně. Takže nám držte palce ;-)

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 6 - Stezka odvahy
Pátek

 

       Krásný hezký den rodičové (přátelé a kamarádi). Dnes jsme nechali dětičky pěkně spinkat až do osmi. Po včerejší pařbě to bylo potřeba. Snídaně tradičního typu (viz. foto jídelníčku) a následně dopolední řádění. Plnění klasických disciplín do rytířského bodování a pak další vypečené hry. Takový trbum, to je vychytávka. Dětem se nalepí na čelo symboly a jejich úkolem je svůj symbol uchránit před ostatními zvědavci a zároveň co nejvíce symbolů protivníků odhalit a poznamenat si. Čelo se nesmí zakrývat rukou - pouze krytím se za překážkami nebo o zem. Je to velká legrace, tábor pak vypadá jako skupinka neandrtálců, kteří shrbeni se k zemi, či jiným překážkám vypadají opravdu senzačně.
        Dnešek byl vůbec plný takových vypečených her. Nafoukli jsme balónky, přivázali dětem na loket a úkol byl jasný - oddílově zničít druhému oddílu všechny balónky. Následovalo klání mezi dětmi a vedoucími - jako loni, vedoucí i když v početním deficitu, zvítězili. Ale nafouknout tolik balónků - to byl taky výkon hodný metálu (viz. další foto).
        Dnes jsme si užili také spontánní vodní bitvy. Nafouknutý bazének uprostřed tábora se stal dobrým zdrojem "střeliva". Začalo to nevinně, když náš vedoucí jen tak z legrace polil naše dvě vedoucovská sluníčka - Renču a Gabku. Děti je začaly bránit a rozpoutala se pořádná vodní válka, která nakonec neplánovaně vyvrcholila soutěží o největšího bahenního muže/ženu. Děcka se válely v blatě co se vytvořilo po bitvě. Takže jsem zase museli tábor celej vysprchovat.
        Ale teď už ticho ... právě probíhá stezka odvahy ... takže nebudeme děti strašit víc - než jsou vystrašený už teď. Pssst.

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 5 - Celodeňák
Čtvrtek

 

       Dneska nás čekal velkej výlet. Celodenní putování kolem Rudic a jeho jeskyní a propadání. Vyrazilo se ráno po snídani (jak jinak než výtečné) a v 10 h už jsme frčeli BUSíkem do Jedovnic. Tady jsme omladinu rozpustili, aby si taky mohli trochu pokoupit nějakých těch dárečků pro milované rodiče (na které si beztak ani nevzpomenou). Potom jsem pěškobusem vyrazili na propadání do Rudic. Skály, jeskyně, nějaký to zákoutí bylo to pravé pro naše průzkumníky. Já a Hany (instruktor) jsme využili příležitosti a vydali se do zákoutí propadání - malou škvírou v jedné jeskyni se dá sestoupit pár sty metrů až do hlubin propadání - přímo pod vodopád, který obyčejní smrtelníci pozorují s úžasem jen shora (protože o tajné cestě do hlubin neví). Cesta to byla svízelná a poměrně náročný a dlouhý sestup se nám vyplatil. Děti sem samozřejmě nemůžou - sestup i následný výstup je poměrně nebezpečný bez vybavení. Ale zpět k děckám. Z propadání jsme vyrazili nahoru do Rudic ke mlýnu, tady jsme měli domluvený dostavník, který nám přiveze oběd z tábora ... a tak se taky stalo ... Kepča - naše dnešní spojka dorazil a dovezl bramborovej gulášek. Mňam mňam ... pěkně jsme se nacpali ... a dali hlasovat - obyčejné koupání v přírodním lomu s čistou vodou ... nebo speciálku písečné pláže, písečné vody, blatíčka a bahna. No co vyhrálo můžete sledovat na předposledních dvou fotkách.  Bahno a píseček - to je to pravé ... voda byla sice poměrně studená - ale jak se děcka začaly patlat tím bahnem ... tak se na zimu nějak zapomnělo. Blblo se opravdu skvěle. Po čase sem přijely sličné dívky na koních - to zase bylo něco pro pánskou dospěláckou část tábora ;-) Takže jsme si tu všichni pobavili úplně skvěle.
        Z lomu jsme vyrazili na BUSík na rozcestí u Rudic, odkud jsme se přesunuli do Drnovic. Původní plán, že z Drnovic dojdeme pěšky vzal za své už v BUSíku, kde polovina - především mladších účastníků zájezdu "umírala" únavou (viz. poslední foto). Takže bylo rozhodnuto o motorizované evakuaci do tábora ... Nakonec se však ukázalo, že to s tou únavou nebude tak "horké", protože si vyškemrali večerní diskotéku ... a můžu říct, že ještě teď se paří ... prvotní stud z je pryč ... a pěkně to tu žije ... Takže rodičové ... žádný strach ... zítra nás čeká další den.

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 4 - Seminární den
Středa

 

       Páč už se děti otrkaly, zařadili jsme jim první táborovou rozcvičku, která se snad ujme, jako každý rok. Většinou to bývá poněkud veselejší tělocvičná činnost. Na snídani jsme měli rohlíčky ... dneska obzvláště vypečené, mazané "nutelou". Tak moc si dětičky rozmazlujeme.
        Dopolední program zahrnoval dobývání hradů, pokladů a bránilo se napadení rytířů. Na sváču jsme dětičky nacpali perníčkama, po kterých se jen zaprášilo a následovalo mezidoddílové klání v přehazované. Včera mi Bohouš (David = kuchař) řekl, uděláme jim na zejtra nějakou fakt dobrou a vymazlenou mňamku. Tak jsem řekl, že jsem zvědav. Vyrazil jsem dle pokynů a nakoupil pár kilo kuřecích prsíček vybrané kvality. Ze kterých dnes Bohouš uklohnil opravdu něco unikátního - Kuře na paprice s knedlíčkem. Moc jsem tomu šanci u dětí nedával, ale nestačil jsem se divit. Chodili si přidávat furt dokola, že se nakonec celej ten obrovskej hrnec kuřecích prsíček na paprice zbouchl .... poslední zasloužené porce nakonec zbyly i na kuchaře. Musím říct, že to fakt byla dobrota. Po tom, co se dětičky včetně nás přecpali obědem ... a po poledním klidu jsme se pustili do víceboje v nejrůznějších disciplínách. Zde se uplatnily takové rekvizity jako např. Kepčovi berle, co dostal ke svému nabouranému kotníčku. Ostatní disciplíny byly zaplácnuté skákáním v pytli, střelbou ze vzduchovek, šplháním, házením a dalšími .... 
        Odpoledne jsme si dali ještě trochu ovoce - výtečné nektarinky a na véču pak topinkový speciál, který se jako obvykle snědl do posledního kousku. Na dospěláky zbyly po plném nakrmení dětí poslední tři kousky ... takže jsme si museli dovařovat. Ale tak to bývá - děcka mají přednost.
        Večer jsme ještě trochu blbli a den jsme zakončili další z oblíbených nočních her - plížení do tábora. Zítra nás čeká celodeňák .... a to bude pecka. Šak uvidíte :-)
        Jinak ještě nějaká ta slovní perlička ze dneška: Péťa povídá při přehazce Bobrovi: "Boooobřéééééé ... já musím do táboooraaaaaa". Bobr: "Proč Peťo? ... No protože se mi chce čůůůráátttt .... Peťo - to nemusíš do tábora - šupni támhle za keřík a vyčůrej se .... Taááák joooo ... (Petřík utíká za keř ... za chvíli se vrací ...) a volá: "Booooobřééééé ... já se spletllllll .... potřebuju papíííírrrr .... mě se nechce čůůůrááát ... ale kakááát .....

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 3 - Párky se snědly
Úterý

 

       V noci je zima. No fakt ... večer je zima ... no fakt ... přes den je vedro ... no fakt ... ach to srpnové počasí ... Tak co jsme to dneska dělali? Začali jsme výrobou vlastních mečů a výukou šermu. Hraničáři se učili střílet z luku ... vědmy poznávaly bylinky a vyráběli si vlastní kelímky na lektvary. Strážci pokladu vyráběli pokladničky do kterých večer dostali první penízky.
        Docela jsme se nasmáli, když při nástupu, kdy Bobr vysvětloval pravidla hry se najednou ozve malej Péťa a povídá: "Bobře, můžeš to stopnout? Mě se chce kakat". Chudák Bobr, teď jsem si vzpomněl, že včera na diskotéce malej Kuba povídá opět Bobrovi, kterej pařil s dětma na kruté rytmy diska: "Bobře, takovej starej chlap a blbneš tady jak maly děcko". (pozn. Bobr je nejstarší člen naší táborové bandy).
        Ale zpět ke dnešku ... v odpoledních hodinách se konaly nejrůznější klání - jako hod kládou, skok přes švihadlo a další vypečenosti. Zaujala taky hra "Co do lesa nepatří". Královská disciplína se však chystala na večer. Bludičky - krutá, obávaná hra, při které se málokdy nic nestane. Nutno podotknout, že oběti jsou především vedoucí a instruktoři. Hra spočívá v tom, že po setmění, děti chytají bludičky ... tedy vedoucího, který občas jen problikne svítilnou. Dovedete si představit ty fofry? Pět klíšťat muší váhy na jednom vedoucím .... který se snaží vymanit z jejich spár. Už jsme poučeni - sundat řetízky, náušnice - vlastně všechno co jde utrhnout. Nutná pevná obuv a hlavně oblečení, které se může zašpinit, páč vás pak děcka vláčí polem nepolem, lesem nelesem .... brrr .... taky jsem si to dneska užil a ještě teď jsem celej propocenej. Výsledek je: jeden natlučenej instruktor, jedna polomrtvá instruktorka, jeden uhnanej vedoucí ... jedno dítě s boulí pod okem, a asi 20 špinavejch kalhot. 
        Ale zničili jsme je - dneska - první noc - ani jsme nestačili vyhlásit večerku a už chrní. Nebo to aspoň tak vypadá. Hurááá ... vstříc dalšímu dni.

 

 

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

DEN. 2 - Zmokli jsme
Pondělí

 

       Ráno začalo dobře ... děti jsou ještě (radio)aktivní - tzn. ještě neunavené a čerstvé. No, ale to se časem změní - zkušenosti a statistiky jsou jasné. Máme první protržený stan - jak jinak, než nějaký rytíř zkoušel ostří svého meče. Kdo to byl jsme zatím nevypátrali,ale až na něj přijdeme, tak ho trest nemine. Rozcvičku jsme zatím vynechali ... budeme si podlosti šetřit na pozdější dobu :-) ha ha ha 
      Po snídani (chlebík s pomazánkou velkou láskou namazanou) jsme se pustili do dopoledních soutěží. Vítězství si zasloužil oddíl č. 3 (Bobrův). Když se děcka dostatečně unavila, tak jsme jim dali odpočinout tvorbou zástav a erbů. Vymýšleli si názvy družin a další vypečenosti.
      Na oběd bylo spařené seno, kterým se děcka pěkně zacpali ... (mimochodem na večeři jsme je zabetonovali definitivně - a to krupicovou kaší). Kašička chutnala, páč si furt přidávali a přidávali - až i dospěláci obětovali své porce dětem a nakonec se ještě dokrmovalo kvalitním kuřecím masíčkem. Jsou to kobylky .... ale na nás si nepřijdou. Bohouš v kuchyni čaroval a na konec jsme je nacpali ke spokojenosti ... 
        Hitem dneška byla však skluzavka. Navštívili jsme totiž plni očekávání koupaliště v Libuši. Nikde ani mráček - tak hurá. Po hodině však zlý čaroděj Muzor začaroval nebe ... a nestačili jsme se divit. Zima, vítr, voda ... brrrr ... Bylo strategicky rozhodnuto, že malinkatý rytíře svezeme vždy připravenými vozy. Větší jsme nechali pěkně šlapat zase zpátky. Ono to není daleko, ale ta cesta po tom dešti ... to byla mňamka. Jen ať si ti kecálkové užijou :-) ha ha ha 
        Večer jsme zakončili kvalitní diskotékou. Pařilo se jak o závod ... natočil jsem historicky první video ON-LINE, které si můžete tady stáhnout a pustit (formát MPEG2 - kdo temu rozumí). POZOR - stahujte tak, že pravým tlačítkem myši kliknete na "video ke stažení zde" a zvolíte z nabídky "uložit jako". Zvolte si místo, kam soubor "t1.mpg" uložíte a následně si to pusťte z počítače (přímé kliknutí vám asi nepojede). Tak se můžete pobavit speciálním HIPPRACKOHOPEM. Dalšímu dni - třikrát ZDAR!

 

VIDEO KE STAŽENÍ ZDE
klikněte pravým tlačítkem myši a zvolte "uložit jako ..."
uložte někam na disk do počítače (třeba na C) a následně spusťte
formát MPEG2

 

 

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

      

 

DEN. 1 - Příjezd
Neděle

 

        Tak nám to vypuklo. Děti jste nám dovezli ... a teď se bojte ... co vám po 14ti dnech vrátíme. Nebo nevrátíme? :-) Každopádně tábor se rozjel. Přestože prcků máme letos míň než obvykle, nic to nemění na dobré náladě a smíchu, který ovládl naši louku. 
        Děti jsou ubytované ve stanech. Staří otrlí táborníci jsou už ve svém živlu, nováčci se teprve otrkávají. Ale už jsme se tu docela zasmáli. Do latríny zatím nikdo nespadl - ani žádná součást výstroje našich malých rytířů (ZATÍM) :-) 
        V odpoledních hodinách od příjezdu probíhala drobná činnost, kdy jsme čekali až se nám tu omladina sleze. Potom jsme děti rozdělili do oddílů, seznámili se s táborovým řádem a vyrazili na malou prochajdu po okolí. Někteří už po kilometru lamentovali, že je bolí nožičky ... ale naše psychologická příprava, zahrnující nejmodernější poznatky vědy vždy vítězí ... no ... skoro ... ale když nevítězí ... vítězí sliby v podobě sladkých odměn nebo řádnou ranou klackem :-) Ne nebojte - děti nebijeme - teda aspoň ty hodné :-) 
        Večer jsme přednesli legendu k CTH (tedy k celotáborové hře - kdo to ještě neví) a trochu si poklábosili a pozpívali. Děti se nestydí - kupodivu a je to jeden potencionální slavík za druhým. Teď už svišti spí - teda spí - brblou ve stanech, páč byla vyhlášena večerka (22:00 h). Uvidíme, co urodí zítřejší den.