^Nahoru
  
  
  
Get Adobe Flash player

Tábor on-line 2024

vice také na: videotábor on-line

 

14. DEN
sobota 17. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Tak, a je to. Poslední táborový den. Je čas si letošní tábor trochu shrnout.

Letošní tábor byl „jiný“. Museli jsme se vyrovnat se spoustou nových situací a věcí. Zároveň to byl tábor „zlomový“ a dá se říct, že s ohledem na všechny problémy, které nás při organizaci potkaly, prověřil pevnost našeho „starého“ týmu.

Prvně jsme se v průběhu roku rozdělili na dvě táborové skupiny a s tím je spojeno vždy částečné rozdělení dětí, instruktorů a vedoucích. Jinak řečeno, může být málo dětí a dospěláků.

Za druhé nám onemocněl kuchař, na kterého jsme spoléhali (a je zároveň jednou z klíčových táborových funkcí, protože papat se musí).

Pak nám se nám změnili podmínky na poskytování náhrad pro táborové dospěláky (ČSSZ dala strop na výši náhrad a pro část týmu tak přestala mít tako podpora smysl).

A nakonec nám uzavřeli okolní lesy kvůli kalamitě a hrozbě padajících stromů.

Přesto všechno, jsme uspěli. A nejen to. Řekl bych, že to byl jeden z nejhezčích táborů. A proč? Potože:

Dospěláci + instruktoři:

Jak jsem avizoval v některém z úvodních článků letošního roku, došlo k rozdělení táborové skupiny Severka na dva samostatné týmy. Důvodů bylo několik. V první řadě nám odrostlo spoustu nových, mladých a skvělých lidí, kteří chtěli dál jezdit na tábor a všichni se nevejdeme. Zároveň ale došlo k částečně rozdílným názorům na další fungování naší skupiny z řad současných dospěláků. Výsledkem bylo, že část původních odchovanců a mladší instruktoři (dnes vedoucí) se oddělili a udělali si vlastní skupinu a tábor (přejeme jim mnoho štěstí a krásných táborů). V TS Severka zůstali „starší“ odchovanci, spolu s původními veterány a zbylá část našich mladých nadějí. Obecně jsme se rozešli v dobrém a jsem nadále v kontaktu. Předpokládám, že se budeme jako spřízněné tábory dále podporovat.

Říká se, že vše špatné je k něčemu dobré a náš letošní tábor to jen potvrdil. Máme dva nové kuchaře. Míru a Peťu. Peťa měl jet na tábor původně, ale onemocněl a pak nás náhoda přivedla k Mirovi. Peťa nás už znal z před-táborové chaty, Míra oproti tomu jel do neznámé skupiny lidí. Když měl obavy, co a jak, tak jsem mu řekl jasně: „Každý, kdo s námi jel, s námi chce jezdit dál! To je největší záruka, že tábory i kolektiv jsou super.“ Když mi Mira po prvních třech dnech v průběhu hovoru říká: „No příští rok bychom mohli …“, tak jsem řekl … á … jsme doma. Stejně jako některé děti, které přijeli letos s ohledem na věk jen na „čučku“, a případně si vyzkoušet přespat ve stanu. A víte co? Všichni byli nadšení a chtějí jet příště na celý tábor. Někteří dokonce oznámili, že už nechtějí k babičce, ale na tábor. Skvělé!!

Honzík Ch. si letos „promoval“ v kuchyni, stejně jako já. Vyzkoušeli jsme si (Honza víc, já míň), že kuchyň je časově náročná práce, ale na druhou stranu nic, co bychom se základními zkušenostmi z domácího vaření nezvládli. Mirovi to šlo samo a hodně nám pomohl i s ohledem na využití svých přechozích profesionálních zkušeností. Vrchol všemu nasadil Peťa, který svou profesionalitou posunul laťku naší táborové gastronomie na úplný vrchol. Nutno zmínit, že jsme tu měli také speciály jako bezlepkové a bez-mléčné (laktózové) děti. Dali jsme to i s nimi! Všem třem chlapům v kuchyni díky (i Lucce, za dohled a pomoc se „speciály“). Předpokládám, že příští rok se uvidíme na táboře ve stejném složení!!

Ostatní dospěláci – díky! Myslím, že jsme sobě, ale i všem ostatním ukázali, že sázka na „staré, dobré“ se vyplatí, a když je třeba zabrat, tak se zabere a funguje to skvěle bez zbytečných hádek a zvyšování hlasu.

Kepča letos připravil CTH, a když jsem viděl, kolik hračiček a drobností doma vytvořil a připravil, musím smeknout. Maki mu asistovala jako částečný programák při své prioritní funkci zdravotníka. K týmu se vrátil Háša a nakonec zůstala i Miška. Nově jsme vyzkoušeli Lucku, která to měla složitější s ohledem na vedení „vlastního oddílu“. Oddíláři jako Mira, Janďa odvedli také skvělou práci. Díky patří Ondrovi, který si oddíl vedl poprvé a zvládl to skvěle. Navíc vyhrál CTH! No to je mi páni skok do nové pozice. Na křtění nováčků se můžete podívat zde.

Bobřík letos nezklamal a jako vždy nás podpořil svou přítomností alespoň na týden. Instruktoři Adam a Kája to měli letos taky náročnější, protože byli jen dva, nicméně nás perfektně doplnili a celkově přispěli k dobré a veselé náladě.

Celkově tedy. Tým je skvělý! „Ztráty“ jsme nahradili a jede se dál. Přitom jsme nezažili jediný konflikt, dohadování, nedorozumění. Táhli jsme za jeden provaz a užili si spoustu legrace. Všem vám díky!

Základna:

To už je naše klasika. Letos byla nová nerezová kuchyň, na které byla radost pracovat. Vše ostatní při starém. Jsme rádi za stabilní termín a také už přátelské a rodinné prostředí, které nám PS Jedovnice a Alena poskytují. Taky díky!

Počasí: Jedním slovem, dobré. Měli jsme trochu deště. Hodně vedra, ale celkově si myslím, že si nemáme na co stěžovat.

Děti: Bylo jich relativně málo. Relativně s ohledem na počty, na které jsme byli zvyklí v předchozích letech. Měli jsme strach, jestli tábor „zaplatíme“, jestli nebudeme muset ubrat na kvalitě programu apod. Nakonec se dětí sešlo dost na to, aby byly děti spokojeny. Připomněli jsme si, že menší skupina může být vlastně i lepší. Všechno probíhá rychleji, děti více znáte a můžete se jim i více věnovat, a to i na individuální úrovni. Měli jsme tu rošťáky i kliďase, mamánky i ostřílené harcovníky. Celkově z toho byl vyvážený tým. Doufám, že mezi nimi máme nové, potencionální instruktory do příštích let.

Suma sumárum:

Byl to nádherný tábor. Jedinečný. Ve starém kabátě, ale s novým nadšením v podobě nových tváří. Na táboře byla skvělá, klidná nálada plná smíchu, popichování, vtípků a osobních závazků (těšíme se na knírek Ondro). Přišlo mi, že i děti byli opravdu spokojené. Chválily nám kuchyň, byli nadšení pro program CTH a šlo to vidět i na diskotékách a jiných akcích, kde se jim vedoucí a instruktoři více věnovali. A protože to tak dobře dopadlo, už připravujeme další tábor. Díky všem sponzorům. Jak těm domácím, soukromým (kamarádům, rodičům), tak i těm větším (EG.D – Míša Vlčková).
Závěrem tedy: Díky za radost, kterou jsme si všichni dali a těšíme se na další rok.

42x all starAll stars Jedovnice 2024 ... 
4 tri veterani
Tři veteráni ... 
4 oddilari
Tři oddíláři ... 
3 kuchty
Kuchty (bez Peťe) ... 
3 instruktor
Instruktóři ... 
12 jandaPrvní oddíl ... 
12 ondraDruhý oddíl ... 
13 miraTřetí oddíl ... 
14 vedouci poza
Dospěláci 2024

 

13. DEN
pátek 16. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Ták, a je to. Máme tu poslední táborový den. Budíček byl opět trochu později. Už není moc kam spěchat. Dopoledne se standardně dodělávají bobříci. Pravda, trochu se občas uleví, aby většina měla šanci si bobříky odlovit. Ne všechny, ale některé určitě.

Na dopoledním nástupu nás také navštívila bohyně Hathor, která sdělila táborníkům klíčové indicie v rámci CTH. Stejná bohyně nás navštívila také večer a určila táborníkům směr, který je přivedl k jejich vlastním pyramidám, kde se na ně konečně usmálo štěstí v podobě zaslouženého pokladu. Ale nepředbíhejme.

Na oběd dnes byla polévka z pravého vývaru se zeleninkou a kapáním, kterou nám už včera předvařil Peťa. Stejně tak už byla předchystaná Čína. Masíčko gyrosového typu, čmaja z čerstvé zeleniny a na mně s Honzíkem bylo jen uvařit rýži. S rýží jsme si poradili lépe než minule, asi to už dostáváme pod kůži. Bylo toho dosti, a tak nám ještě zbylo. Každopádně to bylo mooooc dobré.

Odpoledne se už neslo v duchu přípravy na MISS a MISSáka tábora, a také na závěrečný maškarní karneval. Nejdřív jsme prcky prohnali sprchou, protože MISS a MISSák by neměl být smraďoch a hlavně vám je chceme vrátit alespoň trochu voňavé 😉 a čisté 😉, což je však u některých táborníků úkol vskutku složitý. Zároveň už probíhá postupné balení materiálu, kterého je vždy na celý přívěsný vozík, a několik plně naložených aut. Brrr … to je ta nejhorší činnost.

Klání o MISS a MISSáka tábora byl boj. Potencionální missky a missáci se rvali o každý bod. Bodejď by ne, když proti nim seděla velmi náročná a přísná porota. Každopádně můžu konstatovat, že tábor Jedovnice 2024 má svého MISSáka, MISS a to jak i v kategorii sympatie, kdy si svou Miss a Missáka volí děti samy. Jména Vám neprozradím, schválně se podívejte do fotogalerie 😊 Pro nás jsou ale vítězové všichni, kteří se zúčastnili. Součástí soutěže byla také venkovní módně-plavková přehlídka, což bývá opravu veliká legrace.

Nu. Po posledním letošním večerním nástupu, kde jsme vyhlásili výsledky MISS a rozdali pár posledních odměn, jsme vyvolali znovu bohyni Hathor. Potom už následoval neřízený sprint k tábornickým pyramidám, kde děti našly svůj táborový poklad, jako odměnu za celotáborovou činnost. Klasické porcování medvěda proběhlo v přátelském duchu. Nadšení táborníků nebralo konce. A to stále není konec. Při porcování jsem zaslechl: „Já příště jdu zase. Počítejte se mnou! Já jedu taky! Já taky!“. To nás těší, tak snad se to povede a příští rok se tu zase společně sejdeme.

Na véču jsme si dali párečky s rohlíčkem a rovnou se šli chystat na večerní karneval. Masky byly vtipné, krásné, stejně jako … žádné. Dle chuti každého táborníka. Maškarní je provázeno tradičním diskotékovým programem. Na závěr tábora zase rozdáváme světelné náramky a světelné vrtulníčky. Ty vrtulníčky nakonec asi letos nepoužijeme, protože v průběhu večera nám trochu sprchlo a nechtěli jsme „čisté“ táborníky zase zabahnit.

Jinak mám novinku ohledně naší lištičky z předminulého dne. Odchytili jsme si hajného a ten nám říkal, že o té lišce už ví. Že prý to řeší už i policie, protože na vedlejším táboře snad měla někoho pokousat na uchu a zdá se, že zdravá nebude. Berte to s rezervou! Jedná se o neoficiální informaci typu „jedna paní povídala“. Nechci vás děsit. Možná, že když oňuchávala Maki, tak si zrovna říkala, které ouško to bude. No. Museli jsme přijmout obranné opatření a postavili jsme na noční hlídku, která hlídá tábor před případnou nezvanou návštěvou s liščím ocasem. Nevím, jestli je to úsměvné, ale první plán řešení byl, že odchyt v tomto případě bude problém a jediným reálným řešením je odstřel. Prý si sem „strejda“ přijde sednout na lavičku a případně ji v noci odstřelí. Hlavou se mi mihla myšlenka – to jako fakt? Jako že „strejda“ si tu sedne do tábora, uvidí lišku a třeba ve 4 hodiny ráno vypálí z kulovnice jednu dobře mířenou mezi stany, kde spí děti? Tak nevím, jestli to byl vtip nebo vážně míněná myšlenka, ale posaďme se zpět na zem. Střílet se tu nebude, resp. nebude se střílet v naší přítomnosti. Zítra odjíždíme pryč, tak si to nechte na zítřek. Nakonec jsem dostal zprávu, že střílet se nebude a je nalíčená past, tak doufám, že se do ní nechytne nějaký táborník 😉

A to je vše … zítra Vám sepíšu závěrečný článeček a tím završíme letošní táborové dobrodružství Severky 😉

 
20240816 1516 jedovnice 2355MISS a MISSÁK tábora ... pohled ze strany poroty ... 
20240816 1724 jedovnice 2240Módní přehlídka ... 
20240816 1724 jedovnice 2245Model roku 2024 ... 
20240816 1726 jedovnice 2260Další z modelů roku 24 ... 
20240816 1731 jedovnice 2303Součástí jsou taneční kreace ... 
20240816 1733 jedovnice 2322To je jak můj s mojó ... 
20240816 1740 jedovnice 2333Trochu reklamy pro našeho sponzora ... 
20240816 1915 jedovnice 2340Vše připraveno na ceremoniál ... 
20240816 1930 jedovnice 2062MISS 2024
20240816 1946 jedovnice 2131Trochu toho nadhledu ... 
20240816 2046 jedovnice 2213Máme i bannery :-)
20240816 2107 jedovnice 2178Tanečky z karnevalu ... 
20240816 2116 jedovnice 2187Karnevalová ... 

  

12. DEN
čtvrtek 15. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Je to děs, co všechno ještě musíme stihnout. Dnes nás čeká cesta za pokladem. Po včerejším náročném dni, jsme nechali všechny pěkně vyspat. Když Ondra chtěl písknout v 8 budíček, tak jsem mu po pohledu na zavřené stany a tichý tábor řekl, hele … nech to být … máme je nechat odpočinout a dnes mají před sebou dlouhou cestu. No, vydrželi až do půl deváté … pak se tábor začal pomalu probouzet, tak jsme to písknutím budíčku zformalizovali.

Na snídani se nabízel rohlíček se šunčičkou. Rohlíčky byly dnes vypečené a šunčička řádně vyuzená.  

Vzpomínáte, jak jsem psal o bludičkách? Kája očividně neměla dostatek zkušeností. Při této hře si nechala velmi cenný náramek, o který u bludiček přišla. Dnes jsme organizovali záchrannou akci – pátrání po náramku. Na louce s vysokou trávou to nebylo snadné. Náramek jsme nenašli, ale alespoň jsme pro jeho záchranu udělali všechno. Bohužel ☹ Alespoň se děti seznámily s pojmem „rojnice“, protože když jsme se ptali, jestli ví, co to znamená „rojnice“, tak řada z nich začala spekulovat, že se jedná o něco s rojem, tedy se včelami 😊

Dopoledne jsme ještě odehráli hru s osudem a přesunuli se na oběd. Dneska se kluci vyšvihli. Zelňačka a rajská s masovými kuličkami byla pecka. Podáváno s těstovinami nebo knedličkou. Absolutní pecka. Už Mira povýšil kulinářské umění tábora na vyšší level a Peťa ho dotáhl na absolutní vrchol. Zrovna se tu vaří prvý vývar. Taky z těch řádků cítíte, jak ta bublající voda voní tou čerstvou zeleninou a masem? Tak se tu teď máme. Chvála padá i od táborníků.

Po obědě jsme sledovali bedlivě počasí, protože mělo pršet. Jak jsem psal na začátku, čekal nás pochod pro poslední indicie cesty k táborovému pokladu. Bohužel, jsme limitovaní prostorem, který je teď kvůli kalamitě uzavřen a taky počasím, které je v posledních dnech stále extrémně teplé. Nakonec jsme vhodné místo i cestu našli, a tak nic nebránilo další procházce, která mladým táborníkům rozhodně prospěje.

Po návratu už jsme stihli jen večeři (chlebík, masová pomazánka a oblíbená rajčátka s paprikou) a udělali si poklidný večer zakončený krátkou noční „bojovou“ hrou, plížení do tábora.

Letos jsme také obnovili starý dobrý signál BOMBA. Na tento signál, který může vydat pouze vedoucí, si všichni táborníci, kuchaře nevyjímaje, musí lehnout na zem a čekat na další signál BUM. Samozřejmě, toto se odehrává na těch nejméně vhodných místech, třeba při nákupu v obchodě, na autobusové zastávce nebo při cestě na bazén. Moje osobní poslední zkušenosti je, že padla bomba při cestě do Jedovnic na nákup, a jedna z tábornic padla do krajní trávy tak dobře, že trefila psí dáreček rovnou do ručiček: „Jééé, já mám na ručičách ho***.“ No, ještě že jsme na tyto patálie připraveni.

Na večerním nástupu dnes proběhlo pasování. Ondra je první rok vedoucí, Kája instruktor a Adam ještě taky pokřtěn nebyl. Křtění nováčků (v týmu nebo funkci) je oblíbenou kratochvílí starších vedoucích. Už teď se splétají plány, jak a kdo byl nebo nebyl pokřtěn a že případné nuance by se měly napravit.

A to je vlastně vše. Blíží se nám poslední den tábora, tak nám držte palce.

20240815 1531 jedovnice 2017Při cestě za indicií k pokladu ... 
20240815 1053 jedovnice 2008A jedna rodinná ... 
20240815 1159 jedovnice 1963Svět náhody ... 
20240815 1251 jedovnice 2010Dneska máme oběd venku ... 
20240815 1525 jedovnice 2015Jednička na tripu ... 
20240815 1630 jedovnice 2024Kde to může být ... 
20240815 1650 jedovnice 2027Posilníme se na cestu zpět ... 
20240815 1659 jedovnice 2031Honzík spící ... dnes měl dlouhou šichtu ... 
20240815 1705 jedovnice 2039Mini-mimi klub ... 
20240815 1751 jedovnice 2043Ledňáky na cestě nemůžou chybět ... 
20240815 1858 jedovnice 1956Alespoň na něco je ten Mira dobrej - podpora táců ... 
20240815 1941 jedovnice 1941Pasování nových funkcí ... 
20240815 1941 jedovnice 1943Křtění nováčků ve funkcích ... 

11. DEN
středa 14. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Dnes je den celodenního výletu. Jako každý rok, jsme se rozhodli, že vyrazíme do jeskyní, protože se to tady prostě nabízí. I Macocha je taková naše klasika. Řešili jsme, jak se tam dostaneme. Samostatný autobus letos s ohledem na počet účastníků nedává smysl a pěškobus zase s ohledem k našemu „tábornickému materiálu“ (hodně malých dětí) bude utrpení (pro prcky i pro vedoucí). Navíc počasí má být extrémní a táborníkům nepřejícné (vedro). Pak nás shůry napadl nápad. Proč zase po letech neudělat změnu? Blanenský aquapark je po rekonstrukci, tak co to zajít ohlídnout? Z plánu byla realizace. Ráno budíček dle denního řádu. Pro rohlíčky jsme zajeli extrémně brzo a hned začali s přípravou výletových balíčků (taková ta klasika, fručko, salámek, rohlíčky, syrečky, keksík, jablíčko a chlebík). Dřív to byly balíčky obědové, dnes jsou to balíčky svačinové, protože, jako už každý rok, jsme se rozhodli oběd táborníkům doručit. Vyrazili jsme tedy hned po snídani směr Jedovnice – autobusové nádraží. Běžnou linkou jsme se přepravili do Blanska a pomalou chůzí se dostali až na bazény. Musím říct, že personál na vstupu byl velmi vstřícný, ochotný a dovolili nám i průjezd zásobovací jednotky s kýbly vuřtguláše. Náš oběd opět vzbudil velký zájem. Není zvykem, že na aquapark dorazí banda kuchtů, v rukou nesou hrnce, a začnou nandávat dětem oběd. Musím přiznat, že vuřtguláš nijak zvlášť nemusím, ale letos byl opravdu exklusivní. Vařil ho Peťa s Honzíkem a nikdy, až do dnes, jsem si tento pokrm nepřidal. Bylo to famózní. Nádherně to vonělo, až se mudlové (ostatní návštěvníci parku) olizovali. Jinak aquapark byl skvělý, pěkný, čistý. Jen restaurace a organizace trochu vázla, částečně možná proto, že personál nemluvil úplně dobře česky. Prcci se samozřejmě, kromě vuřtguláše, narvali hranolčičkami, křupkami, brambůrkami a ledňáky. Brrr … divím se, že po cestě zpět někdo negrcl v autobusu.

Po návratu na nás čekala připravená teplá večeře. Kluci v kuchyni – díky! Dneska jste se nezastavili a zvládli k tomu komplikovaný převoz proviantu. Už nás trochu honí čas, takže jsme po návratu z tábora zažehli oheň a letos, v rámci drobných změn, odzpívali táborového slavíka. Máme za sebou možná nejnáročnější den tábora. Celodeňák, ještě na aquaparku, vyžaduje hodně pozornosti, práce a odpovědnosti. Zvládli jsme to a máme z toho dobrý pocit. Díky všem.

Běží liška k táboru … nese pytel zázvoru. To nám tu dnes zní. Včera spali někteří z vedoucích venku. Udělali si oheň, natáhnuli spacáky a spali pod širákem. Najednou Maki cití jak jí něco ňuchá kolem tváře. Otevře oči a tváří v tvář … liška. Jejich oči se protnuly a splynuly jako v nějakém románu. Maki, ospalá, konsternovaná, volá na Janču. Liška, tady je liška. Jaňďa … hledá brýle. Vidí jen šedé šmouhy. Maki … „kšššš … kšššš“ … liška nechápavě kouká, a přistupuje blíž. Miro – liška. Mira spí. Miro – liška. Mira spí. Mira se probouzí. Liškaaaaáá? Zatleská. Asi si myslí, že je na nějakém kabaretním představení. Liška zaváhá, přemýšlí, proč ji Mira tleská. Ještě nikoho nezakousla. Situaci vyřešila až Mirova svítilna. Kvalitní ostré světlo, TEMU kvality ji asi vystrašilo. Liška odešla.

Dnes jsme nechali starší holky taky spát venku. Najednou přiběhly na naši večerní poradu a celé vyřízené … tam u ohně, něco tam je, zvíře … zajíc … je tam nějaký zajíc nebo co. V poklidu jsme se na sebe podívali. No, dobře, někdo se jde podívat a po návratu suše konstatuje. To je liška. No, tak jsme udělali trochu hluku a byla pryč.

Kája se začala najednou zajímat, co jako ta liška může udělat. A nebyl by to tábor, aby někdo z nás příležitosti nevyužil. Slabší povahy prosím, přeskočte tento odstavec!! Chytil jsem se hozené rukavice a začal jsem: „Tak v nejhorším případě může liška udělat výžerek.“ Prý: „Co to je?“ „Mno … liška přijde, zakousne se do břicha, udělá v něm díru a všechno z ní vyžere. Všechny vnitřnosti, až zbyde jen vyžraná obálka. No, a to je ten výžerek.“ Když jsem to dopověděl, Kája zbledla, zmodrala … a řekla, že dnes bude spát u mě ve stanu. Tééééda, nikdy bych nevěřil, že se tak dají balit holky 😊 😊

Nicméně po návratu z táborové obchůzky jsme situaci diskutovali a zavoláme odchyt (ze zkušenosti, dojede nějaký myslivec a dá sem past). Korunu všemu dal Ondra: „To české školství mě znepokojuje, když třináctileté holky nepoznají rozdíl mezi zajícem a liškou.“

20240814 1140 jedovnice 1835Aquapark Blansko
20240814 1039 jedovnice 1807Signál "BOMBA" ... 
20240814 1051 jedovnice 1787Tak jsme tady!
20240814 1106 jedovnice 1764Go, bazény ... go ... 
20240814 1140 jedovnice 1835Další skluzky ... 
20240814 1145 jedovnice 1844Kvalitu skluzavek zkouší i Maki ... 
20240814 1150 jedovnice 1811Jaká je voda?
20240814 1201 jedovnice 1821Jde to ... 
20240814 1216 jedovnice 1824A kdo se nekoupe ... ten lozí ... 
20240814 1218 jedovnice 1827Ano, typický příklad bazénového nákupu ... 
20240814 1244 jedovnice 1771Pískové ležení ... 
20240814 1258 jedovnice 1845Krmení hladových krků ... 
20240814 1301 jedovnice 1850Šmakuje, šmakuje ...?
20240814 1513 jedovnice 1777Typicky instagramová ... 
20240814 1516 jedovnice 1868Mira vypadá spokojeně ... hlavní hlídač dek ...
20240814 2041 jedovnice 1796Večerní slavík ... 
20240814 2055 jedovnice 1888Tatra opět v kurzu ... vhodné i na čištění zubů ... 

10. DEN
úterý 13. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Včera, po večerní poradě nás Miška vyzvala, abychom prckům nechali víc spánku, což vyvolalo vášnivou diskusi. Už ani nevím, jak to dopadlo, ale i tak, Míra ráno zaspal, a tak byl budíček o něco později. Protože konec tábora se chvatně blíží, pokračovali jsme dopoledne v lovu bobříků. Někteří táborníci už jich mají opravdu hodně a jiní na to, i přes motivační působení vedení naší společnosti, pečou. V rámci CTH jsme odehráli hru „Ztraceni v pyramidě“ (ala Ariadnina nit).

Dnes jsem toho osobně moc neviděl. Jak jsem zmiňoval, máme s Honzou teď misi v kuchyni. Pominu-li snídani, tak včera jsme si dali v rámci táborové čtrnáctidenky závazek, udělat táborníkům na oběd palačinky. Cíl jsme stanovili vysoký - 150 kousků. Půl s marmeládou a půl s nutellou. Ozdobené zaručeně domácí šlehačkou. K takovému obědu samozřejmě patří také řádná polívčička. Tentokrát hovězí s mikro knedlíčky. Misi jsme zahájili hned po snídani. V devět už jsme šlehali první těsto a potom na čtyřech pánvích začali smažit. 10, 20, 30 kousků … a jede se dál. Byl to Mordor. Každá pánev a každá plotýnka vařila jinak. V kuchyni bylo vedro jak v sauně a museli jsme řádně pracovat na pitném režimu. Bodejď by ne. 4 plotýnky, 4 pánve a dva otroci. K tomu zapnutá trouba, aby se první várky udržely v teple. Když jsem vylezl z kuchyně, tak jsem si říkal, jak je venku příjemně, a to tu bylo taky přes 30. Každopádně. Dobrá věc se podařila! Ve 12 byla hotová polévka i namazané, teplé, palačinky. Celkem jsme napočítali cca 140 kousků.

Jak to kobylky viděly, nastala euforie. Rekordmanem byl Michal, který jich spořádal 5 (a to byly pěkně velké). Nicméně, 140 kousků jsme nesnědli. Zbylo, i když si přidávali i vedoucí. Nakonec jsem zbývající palačinky ještě rozdali v průběhu dne (svačinky).

Odpoledne byly vodní hrátky a zase bobříci. Teď mě napadá, že letos máme rajčatový tábor. Snažíme se prckům dávat hodně zeleniny. Rajčata ale nikdy nepatřila k oblíbeným přílohám. Všichni se rvali o okurky, o papričky, ale rajčata jim nikdy moc nešla. Letos, ty brďo, chtějí furt rajčata. Když jim dáte několik plných talířů, tak to sezobou a chtějí ještě. Je to asi tím, že většinu rajčátek, co letos podáváme, máme jako „kamarádský“ dar od našich přátel. A jsou tedy z vlastních, českých zahrádek. A to jde na chuti znát. Díky Hášům a taky Jandině mamince za bedny brambor a broskví, které nám melounek přivezl. Dík chlape! I další kamarádi a rodiče nás něčím přizásobili. Děkujeme vám všem, i těm, o kterých nevím nebo jsem na ně zapomněl. Díky.

Odpoledne se odehrál orienťák, vodní hrátky, ale to hlavní přišlo večer. Stezka odvahy. Zrovna včera jsme se o ní bavili (že Mišoune). Kupodivu to proběhlo celkem pěkně. Tentokrát jsme se vzdali kos, motorových pil, děsivých ornamentů na tvářích prostě jen potichu jistili vytyčenou trasu. Na některé táborníky to i tak bylo dost, ale myslím, že jsme se všichni pěkně pobavili. Doufám, že nás zase někdo nepřekvapí svou postezkovou náměsíčností nebo jinou podobnou libůstkou.

Dnes jsme taky vyzvedli poštu a bylo toho podstatně víc. Spoustu pohledů, dopisů … to vás chválím. Jinak ale musím pochválit jisté rodiče, kteří poslali na tábor balíček jednomu z našich svěřenců. Ale nebyl to jen tak ledajaký balíček. Běžně se posílají samé sladkosti (které neradi vidíme), ale letos přišla v balíčku i hadovka. Hadovka = legitimní okurka. To jsme tu ještě neměli, a to jsem si říkal, že už mě nic nepřekvapí. Nevím, jestli to byla provokace vedoucích nebo táborových dětí, ale každopádně to mělo úspěch. Takoví rodiče by měli být vzorem všem ostatním rodičům 😊 😊 Příště bych ještě poradil, poslat pár „švestiček“ pro vedoucí 😉 Pak by to bylo dokonalé.

Ani jsem nezmínil, že včera jsme měli další klíště. Ale nebylo to jen takové ledajaké klíště, tohle bylo klíště vlasové. Bylo totiž přisáté na hlavě, ve vlasech. Vytáhnout klíště mezi vlásky nebyl žádný med, ale Maki to za spolupráce s Janďou bravurně zvládla.

A to bude asi dnes všechno … díky, že nás čtete.

20240812 1845 jedovnice 1686A tohle jsou letošní odměny za bobříky ... co kamínek, to bobřík ... a nesmí chybět sklenička ... 
20240813 0928 jedovnice 1654Stavíme další pyramidu (jeden z úkolů bobřích) ... 
20240813 1513 jedovnice 1673Velbloud ... 
20240813 1541 jedovnice 1726Vodní hrátky ... 
20240813 1804 jedovnice 1757Orientační běh s úkoly ... 
20240813 2021 jedovnice 1689Jedna okurková ... tohle došlo v balíčku pro táborníky ... 

9. DEN
pondělí 12. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE(heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Dnes máme zlomový den. Jednak se s námi dnes loučí Bobřík, který musí už odjet a věnovat se zaslouženému odpočinku a akčním nákupům v hypermarketech a pak nám odjíždí Buri, aby se stihnul připravit na další táborové dobrodružství. Navíc se nám při bludičkách „zrakvil“ oddílář Míra, který po dnešní návštěvě chirurgie obdržel berle a ortézu. Naštěstí to není nic zlomeného, ale je teď pohybově indisponován. Aby to nebylo jen „špatné“, máme tu neplánovaně Lucku a Míšu, které skvěle doplnily náš majoritně mužský kolektiv, a tak dáme zadostiučinění všem šťouralům ohledně „genderového“ vyvážení kolektivu. 😊 😊

Po včerejším odjezdu Míry (kuchty) jsme dnes vařili sami s Honzíkem. Pustili jsme se do francouzské polévky, kuřete s rýží a na večeři do krupice. Páni. A aby toho nebylo málo, máme tu jednu bezlepkovou a dva a půl bezlaktózových jedinců, takže vaření je opravdu pestrá akce a vyžaduje neustálou výstupní kontrolu (Lucka, Honzík). No, nebudu vás napínat. Nakonec se všechno povedlo na jedničku, jen kuře se peklo trochu déle, než jsme plánovali. Hold nemáme troubu ještě tak v oku, jako to měl Tomík. Nicméně jsme se poučili a krupička byla připravena na výdej minutu před plánovaným termínem. Peťa nám poskytl skvělé know-how, jak krupičku uvařit, nespálit a dokonce se vyhnout hrudkám. A ono to fungovalo. Krupička přesně dle předpisu, krásně jemná, bez hrudek. Taky se po ní jen zaprášilo! Někteří si přišli přidat i 3x a to ještě Lucka připravila pro všechny bezlepky a bezmlíčňáky kašičku rýžovou. Prostě a jednoduše, všichni si přišli na své. Jeden z táborníků je extra specialista. Dojde, uvidí krupici: „Moooc, moooc, plnej ešus … a moooc kakaa.“ Pak přijde podruhé, ani nepoprosí, a jen: „Přidat. Moooc. Ale teď fakt moooc. Plnej ešus!“ Tento táborník je jako z té pohádky … snědl by krupici, pak kuchaře, oddíláře a nakonec hlavase. Ale jsme rádi, že mu i ostatním chutná. Celkem jsem se kuchyně obával, ale všechno se zvládlo dobře. Na druhou stranu jsme vařili relativně jednoduchá jídla. Ale přiostříme. 😉 Nebojte! Na oslavu dnešního úspěchu jsem slíbil na zítřejší oběd překvapení. Tak uvidíme. 😉

Co se programu týká, tak dopoledne byla opičí dráha a částečně zase volnější den, který táborníci věnovali lovu „bobříků“. Na odpoledne jsme s ohledem na slunečné a teplé počasí připravili několik vodních her. Původní plán, vzít prcky někam k vodě, bohužel vzal za své už při příjezdu do Jedovnic. Už z dálky šlo vidět, že je Olšovec zelený jak brčál. Sem děti vzít nemůžeme. Další možnost je Rudický lom nebo rybník, ale s ohledem na věk našich táborníků a strastiplnou cestu polem (les je zavřený) jsme je také zavrhli. Ve hře ještě zůstává koupaliště v Blansku, ale tam je zase problematická doprava (tedy relativně), takže vyhodnocujeme situaci. 😊

Podvečer a večer jsme vyplnili lovem bobříků a spontánními hrami. Den jsme pak završili táborovou diskotékou.

20240812 1219 jedovnice 1605Jsom taký šťastný ... 
20240812 1451 jedovnice 1571Míra s originálním kloboukem před patentem ... 
20240812 1556 jedovnice 1579Voda ... voda ... voda ...
20240812 1608 jedovnice 1608Vodní hrátky ...
20240812 1725 jedovnice 1623Trbum ... 
20240812 1858 jedovnice 1586Letošní "bobříci" ... 
20240812 2028 jedovnice 1588Večerní video-disco-show ...

8. DEN
neděle 11. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE(heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Tak se nám tábor překulil do druhé poloviny, která už ze zkušeností uteče daleko rychleji než ta první. Je skvělé, že jsme všichni zatím draví a až na drobné odřeninky, klíšťata, puchýře na nožkách, nic zásadního nebylo. Doufám, ťuk, ťuk, ťuk, že nám to vydrží.

Dnes jsme měli pozdější budíček, protože jsme včera s ohněm trochu ponocovali (i děti, ne jen vedoucí) 😊Každopádně jsme se ráno probudili do krásného, teplého dne. Dopoledne jsme dohrávali turnaj v přehazované. No, jde vidět, že někteří táborníci se moc hýbat nechtějí, a nebo možná ani neumí.

Na oběd jsme dneska měli kuřízky s bramborem, pro dospěláky řízečky z prasátka, polévka frankfurtská. Když už píšu o tom jídle, tak jsem si vzpomněl, že musíme pozdravit a poděkovat „našemu“ Kubovi. Letos s námi jet nemohl, ale na tábory nezapomněl. Přijel se za námi zase podívat a dovezl nám kupu melounů na svačinky. Kubo, máme tě rádi, bylo fajn tě vidět, určitě se zase zastav (i bez melounů).

Odpoledne byly další individuální hry v rámci dnů svátku slunce. Dnes nám odjel kuchta Míra, zítra už musí do práce. Takže – zdravíme Miru, chybíš tu, páč večer neměl kdo kvedlat. Naštěstí jsme se domluvili s Peťou (původně domluvený kuchta), který nám dojede pomoct v úterý a měl by nám kuchyň pokrýt už do konce tábora. Pondělí a úterý bude ale na našich vlastních bedrech. Jelikož už jsem na táboře zastával všechny funkce, ale kuchařina mě zatím minula, nominoval jsem se na přechodnou dobu do kuchyně. Už po příjezdu na tábor jsem všem vařil kovbojské fazole, a myslím, že se to docela podařilo. V rámci tréninku jsem večer zadělal na těsto a jako návdavek k večeři všem vedoucím udělal langoše, které jsou s Jedovnicemi už tradičně spojené. Langoše se taky myslím povedly, tak snad nám to s Honzou v kuchyni půjde stejně dobře, jako s Mirou a do úterka (spíš do středy), než dojede Peťa, to zvládneme. Jestli z toho bude něco připáleného, tak se určitě pochlubíme.

Taky dnes byl první letecký den. Dva táborníci dosáhli kritické hranice 3 prasátek (za bodovaný úklid stanu). A to znamená jediné – všechny věci letí ze stanu a táborníci si je musí poskládat pěkně zpátky. Nicméně to vyprovokovalo dnes i další táborníky, kteří dobrovolně vystěhovali stany, že si prý udělají pořádek taky. No chvályhodné, to bylo, to je pravda. Nicméně energie na to, aby věci vyházeli byla, to je bavilo, ale jak přišlo na stěhování věcí zpět, tak to začal být problém. Navíc teplo, na sluníčku a najednou jim došly baterky a jen seděli. No zjistili, že to není jen tak vyházet věci ven, ale taky je poskládat a nastěhovat zpět. Nakonec z toho byl motivační boj pro vedoucí. Dobrá věc se ale podařila a tak máme minimálně na půl dne až den, poskládané a čisté stany uvedených výtečníků.

Za celý týden jsme měli program tak napěchovaný, že se nám vlastně nepodařilo udělat žádnou, vyloženě noční, bojovou hru. Až dneska se to povedlo. Bludičky!! Jestli má nějaká táborová bojovka hromadu „úmrtí“, tak je to tahle. Princip jednoduchý. Vedoucí, instruktoři vybaveni světýlkem (svítilnou) jsou bludičky, táborníci bez baterek jsou lovci. Úkolem táborníků je, chytit co nejvíce bludiček. Prostor je většinou vymezen nějakou loukou, větší či menší, dle předpokládaného výkonu účinkujících. Většina vedoucích už tuší. Sundáváme všechno, co jde urvat (hodinky, naušnice, řetízky) a bereme si pevné oblečení, ideálně maskáče a hóóóódně pevnou obuv. To byste nevěřili, kolik poškrábaných, pobouchaných a potrhaných vedoucích jsme za ty roky už uzdravovali. A taky kolik táborníků. Asi si řeknete, tak proč to hrajete? No. protože to děcka všechny nesmírně baví (vedoucí méně). Když jak jako bludička spadnete, tak máte hned na krku tlupu smraďochů. Jeden kouše, druhý kudlí, drží za nohy, ruce … děs, běs. Když se vám podaří postavit, tak začnou řvát tady, mám ji … a přiletí další tlupa. Potom vás společně vláčí po louce a nakonec se hádají, kdo bludičku vlastně chytl a slízne pomyslnou smetanu. No letos to odnesl Mira – asi pojedeme na rentgen. Kolínko ho bolí.

Jednou za čas se vždycky objeví někdo, kdo zaseje na táboře semínko nějaké strašné krávoviny. Typicky Mates kdysi a jeho „Plavala sirka po vodě, sirka plavala po vodě, plavala sirka po vodě, sirka plavala po vodě!“ Nebo taky Laďova píseň Gute morgen, sonnensschein (zdravíme Laďu), která své místo našla i na letošním táboře. A letos je hitem sušenka. „Kdo snědl sušenku a ze stolu jí vzal. Kdo snědl sušenku a ze stolu ji vzal.“ Když s tím někdo začne, ostatní si strkají špunty do uší.

Jinak mi Kepa říká, že prý toho píšu čím dál víc. Tak dneska už mlčím.

20240811 0618 jedovnice 1508Vyvolení dostali možnost spinkat pod širákem ... 
20240811 0825 jedovnice 1509Ranní rozcvička - žabáčky ... 
20240811 1108 jedovnice 1411Dopolední turnaj v přehazce ... 
20240811 1136 jedovnice 1414Zlobidla ... 
20240811 1441 jedovnice 1415Dobrovolná část leteckého dne ... 
20240811 1557 jedovnice 1422Svátek slunce ...
20240811 1611 jedovnice 1522Chůdy ... co to je?
20240811 1746 jedovnice 1504Přetahování lanem ... 
20240811 1851 jedovnice 1424miniMilda + mini/mimi kategorie
20240811 1852 jedovnice 1426Holky řádí ... 
20240811 2020 jedovnice 1454Večerní hrátky ... 

7. DEN
sobota 10. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE(heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Dnes ráno jsme prodloužili budíček, protože včera jsme si trochu prodloužili večerku. Stejně to nezabralo a někteří táborníci byli vzhůru už v sedm. No, co už. Dnešní den je jasně daný. Dřevo, příprava ohně, příprava programu, volná zábava. Taková standardní sobota.

No. Vyrazilo se na dřevo, nebo spíš chabaždí. Děti byly jako banda otrávených fanoušků Baníku po nedělní prohře. Prostě bez nadšení. Donutit je sehnout se pro trochu klestu byl nadlidský úkol. Když si představím, že pár let zpátky jsme oheň připravovali s ruční pilou, do tábora tahali pokácené stromy a většinu prací řešili sekerou, opotí se mi čelo. Tak už by to dnes nešlo.

Stavby ohně se letos chopil především Bobr, který byl stavbyvedoucí. Kdo jiný než Bobr, by si se dřevem poradil líp. Bobr od slova dřevo, no to je jasné. Já jsem sekundoval s motorovou pilou (ruční už fakt nééé – práci strojům!). Kepča řešil detaily, Jirka a instruktoři včetně malé Nikolky se pak postarali o plnění chabaždí a celkovou úpravu ohniště. Nakonec se to docela povedlo. Dřeva máme dost na jeden další oheň i celonoční přikládání.

Kuchaři na dnešní oběd vymysleli faraonovu pomstu. Čočku s vejcem, ježkem a chlebem. Asi měli strach, že by oheň nemusel dobře hořet, tak připravují plynovou podporu. Vypadá to, že součástí večerního ohně bude soutěž o největší prd pod pyramidou. Někteří „ucházejí“ už teď.  

A jako před každým ohněm jsme si je dnes pěkně vykoupali. Koupání bylo spojené s fyzickou bezpečnostní prohlídkou. Měli jsme tu už pár klíšťat a jak řekla Maki: „Ty klíšťata jsou tady nějaké strašně malé, to nejde vidět ani u dospěláka, natož u dětí.“ A když už klíště najdete a je to fakt to malé, tak vytáhnout ho je boj. Zatím se ale nakonec vždycky podařilo.

Trochu pozdě jsme si vzpomněli na to, že nemáme „smůlu“ nebo „kalafunu“ na fakle. Sakryš. Sehnat kalafunu v sobotu odpoledne, to už je úkol nadlidský. Přestože v Jedovnicích je hned několik shopů, které mají otevřeno i v sobotu a neděli, tento sortiment je dnes už natolik exotický, že jsme neuspěli, takže jsme museli improvizovat, jak to šlo. Ono je to celkem vtipné, když dojdete do obchodu (nemá název „večerka“), projdete to křížem krážem, mají tam všechnu veteš, na kterou si vzpomenete, ale kalafuna nikde. Tak přijdete k prodavači, pozdravíte „Xin chao“ (vietnamsky ahoj) a pokračujete „Nemáte kalafunu?“ (překlad kalafuny do vietnamštiny je „nhựa thông“ a to jsem teda nedal). Chlap na vás kouká … „máme“ … „super … kde?“ … „Hmm … Nemíííme“ … „aha … tak Cám on“ (děkuji) a „Tam biet“ (nashledanou). Nebudu to prodlužovat, oheň se nakonec zažehnout podařilo i bez kalafuny. Naopak – lihový akcelerátor málem zažehnul i instruktora Adama, který letos zaslouženě dostal důvěru a zvládl to bravurně.

Dnes se nám taky stala taková vtipná akce v kuchyni. Dojel nás navštívit druhý kuchta Peťa (který s námi měl původně jet). A hned se pustil do díla se současnými kuchaři. Měl být „pravý“ vývar z kostí. No, vývar se udělal, kosti se vytáhly … ale maso se v průběhu vaření, jaksi, zapomnělo do polévky přidat. Až byla polévka vydaná, tak Mira dojde, hele …. udělali jsme trochu chybu. V první chvíli jsem myslel, že mi sděluje, že otrávili polovinu dětí tábora, ale sdělení, že máme vlastně „maso navíc“ bylo lepší. To je tak, když se sejdou dva kohouti v jednom kurníku 😊 Tak co s tím kluci? Mnooo … co taková masová směs a topinky? Pro vedoucí samozřejmě. Mnoooo … to zní moc dobře, zvláště, když na večeři jsou těstoviny s mákem (nebo kakaem – dle výběru) a to ocení děti, ale vedoucí podstatně míň. Takže to nakonec zase dobře dopadlo.

No … a teď už jen večerní nástup, sundání vlajky a hurá k avizovanému táborovému ohni. Scénky jednotlivých oddílů byly jako obvykle dechberoucí. Pozorným posluchačům se možná i podařilo pochopit jejich podstatu 😊 Zahráli jsme si ještě pár her a celkově se krásně pobavili.

Pak večerka a spinkat. Starší táborníky jsme nechali spát pod širákem a vedoucí se včera bavili skoro až do dnešního rána. No a musím sem napsat klíčovou záležitost, to proto, aby se z toho někde nechtěl příště vykroutit.

ONDRA (vedoucí) na příští tábor přijede s knírkem. Ale pořádným! Žádný čtrnáctidenní amaterismus! Pak se k tomu přidali ostatní, že prý příští tábor uděláme s knírkama a téma bude čtyři mušketýři. Ten knírek si ještě představit dokážu, ale dlouhé vlasy už minimálně mě nepotkají. Taky bych vám mohl napsat, jaké „dědictví“ se tu dědí z generace dětí na generaci instruktorů a následně na generaci vedoucích, ala, jak se hromadně koupou děti, ale to si nechám třeba na příště, že Ondro … 😊

20240810 2019 jedovnice 1334Adam zapulující oheň ... 

20240810 1047 jedovnice 1374Se sběrem pomáhají i nejmenší s těžkou technikou ... 

20240810 1426 jedovnice 1388Sabča v křečích ... 

20240810 1536 jedovnice 1355Příprava programu na večer ... 

20240810 1536 jedovnice 1363Tak jsme postavil oheň ... dobře ... tak s pomocí ... 

20240810 2023 jedovnice 1395Pěkně nám to hoří ... 

20240810 2027 jedovnice 1224Za zpěvu "červená se ... líné záře ... "

20240810 2030 jedovnice 1231Kytar tu máme letos dostatek ... 7 kousků ... 

20240810 2040 jedovnice 1352A jedna dronová ... 

20240810 2103 jedovnice 1267Jede, jede, mašinka ... 

20240810 2130 jedovnice 1296Druhá večeře se podávala u ohně ... výběr z menu ... 

20240810 2209 jedovnice 1404A ohňová show na závěr ... 

6. DEN
patek 09. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Moc rád bych vás překvapil nějakou zásadní informací, historkou nebo nejúžasnějším zážitkem, nicméně je tu klid. Což je asi dobře. Ale tak tábor, je zážitek sám o sobě, to ví každý, kdo se sem podívá. Dneska jsme se bavili s vedoucíma, že je to letos jiné, takové klidnější, míň dětí znamená, že se jim můžeme víc věnovat, já je tentokrát znám všechny jménem (dobře, tak skoro všechny) a taky nám v kuchyni nepřetékají kastroly (které jsou při plném obsazení na hranicích možného). Tábor se nám taky zásadně „omladil“ a plně jsme letos zapojili naděje nulté kategorie „MINI-MIMI“ (2-6 let).

Jídlo zajímá všechny. Tak začneme snídaní, co říkáte? (jasně, že rozcvička byla). Tak na snídani jsme měli vánočku s medem a marmeládou, kakao nebo čaj dle výběru. Hned po tom jsme vyrazili hledat ztraceného velblouda. Strastiplná cesta byla byla lemována řadou nástrah, ale to nejhorší přišlo nakonec. Táborníci museli jednoho ze svých členů donést zpět do tábora. Šel jsem cestu schválně se třetím oddílem, který si na cestu zpět vzal malou Zuzanku. Tým vzorně připravil nosítka ze dvou klacků a svázaných bund, naložil nejmenší tábornici a cestu, poměrně dlouhou, se pěkně střídali při nesení. No, nakonec většinu dřiny odnesli nejstarší táborníci. Ti mladší, sic předstírali, že táhnou, netáhli. Ale snaha, snaha předstírat dřinu, jim šla opravdu dobře. Jak se tak ploužili, říkám si: „Nějak dlouho klid, to je podezřelé.“ Kouknu. A nesená tábornice v nosítkách usnula. No ona fakt chrní. Vydrželo jí to až do tábora, kde stačilo ji jenom pohodit na pelest do stanu.

Na oběd jsme si dali dnes jedno z nejoblíbenějších táborových jídel, a to kuře na paprice s těstovinami. Opět jsme si vyslechli chválu na místní kuchyni. Jsme rádi, že dětem a i nám, chutná. Díky Mirovi a díky Honzíkovi, že kuchyň vzali a vaří a vaří a vaří …

Odpoledne jsme vzali děti na procházku „do města“. Oni si rádi nakoupí ty svoje brambůrky, tyčinky, maršmelouny apod. Procházka je vždycky spojená se zastávkou na dětském hřišti, kde se všichni pořádně vyřádí.

Po cestě jsme se stavili na poštu. Jeden balík, jeden dopis. Tatínci, maminky, babičky, dědečci, tety, strýci … kamarádi, styďte se. Normálně se nám pod nánosem korespondence prohýbají záda. A teď? Skoro nic. Tak šup. A hleďte těm našim malým táborníkům poslat alespoň pohled! Vždyť oni jsou tak šťastní, že něco dostanou. Jinak to padne na naše bedra, protože každé naše táborové dítě MUSÍ dostat alespoň nějaký pohled (stejně jako diplom, i kdyby to mělo být za největší zlobení v táboře). Rozumíme si … že? Tak šup.

Po večeři (rohlíček, salámek, zeleninka) jsme si zahráli jedu z nejúžasnějších nových her posledních let. Jmenovalo se to „obchod“ (v našem případě egyptský obchod). Když nám to Kepča říkal, bylo to brutálně složité, ale v praxi to bylo naprosto jednoduché. Děti dostanou kredit. 10 dolarů. Jsou pak 4 stanoviště (v našem případě města), kde může nakoupit nějaké komodity – např. kámen, zlato, pšenice, kukuřice, apod. Pak byly stanoviště (města, kde se komodita vykupovala). Ceny nákupu a výkupu se v průběhu hry měnily. Taky jste na začátku mohli koupit jen dvě komodity. Pak jste si mohli koupit „batůžek“ kam se vám vešly čtyři komodity, nebo osm, nebo 12 … Celé to bylo o tom obíhat stanoviště, řešit nákup – prodej a taktiku. Nejdřív jsem si myslel, že je to na prcky příliš složité, ale ukázalo se, že to všechny tak strašně chytlo, že nakonec běhali dospěláci s dětma a vlastně se z toho stala i soutěž mezi dospěláky (zastupující děti), kdo na konci hry bude mít největší zisk. Z původního plánu – hra na půl hoďky, jsme strávili běháním mezi stanovišti více než hodinu a půl (až do tmy). Pecka!!! Shodil jsem minimálně dvě kila a když k tomu připočtu i cestu za velbloudem a do města na nákup … tak mě mé egyptské, ultra chytré hodinky, chválí.

Večery jsou dlouhé a můžou být hladové, tak se holky hecly a upekly z darovaných surovin cuketovou buchtu. No to jste neviděli. Teplá buchta na noc není „Bůh ví co“, ale … nedejte jim to, když je to tak dobrý. Bylo to, jako dát malinu vyhladovělým saním. Přesto se najde specialista, který se při nabídce teplé, vonící buchty rozpláče. Na otázku, proč pláče vám řekne: „Já mám hlad, ale chci něco zdravého“. A to vám řekne prcek, který při cestě z města spořádá jedny brambůrky, jedny tyčinky a gumové medvídky. Nicméně: „Neboj, to je z cukety, to je přírodní, to je móoooc zdravé“ zabralo. Chytl to, a ještě teďka vidím ty jeho přeplněné tváře 😊

Jéééé … taky nám tu vypadl zub. Jeden z táborníků nám ukazoval při cestě z nákupu, že ho bolí zoubek. Letmý pohled na kývající se zub před koncem životnosti naznačil, že večera nedožije (myslím ten zub). A just. No, a i na tábor chodí zoubková víla, no to je jasné. Takže pro táborníka připravujeme zoubkové překvapení.

V plánu dnes byla i večerní hra, na kterou ale nedošlo. Všichni byli tak vyběhaní z obchodní strategie, že jsme byli rádi za spacák.

 20240809 0734 jedovnice 1168Máme rádi zvířátka ... (hmyz) ... 

20240809 1049 jedovnice 1178Nejmenší tábornice na nosítkách ... 

20240809 1057 jedovnice 1105... a po cestě ... 

20240809 1057 jedovnice 1183A nosítka dalšího týmu .... jde se cestou, necestou ... 

20240809 1115 jedovnice 1140A do třetice ... to je dřina ... 

20240809 1502 jedovnice 1106Cesta do města ... 

20240809 1538 jedovnice 1196Část MINI-MIMI týmu ... 

20240809 1607 jedovnice 1109Hřiště nadchne vždycky ... 

20240809 1613 jedovnice 1114Tak schválně, kdo se houpe výš ... 

20240809 1647 jedovnice 1118A jedna společná ... 

20240809 2005 jedovnice 1129Nákup - prodej všeho druhu ... 

20240809 2124 jedovnice 1132A buchtičky na večer ... 

 

5. DEN
čtvrtek 08. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Mega noc. Teplo. Dnes jsme se v noci ze spacáků drápali a sundávali svršky. Teplá fronta dorazila do Egypta. Ale s teplou frontou dorazilo taky trochu toho bouření a deště.

Dnes jsme měli zajímavý ranní zážitek. Ani nevím, jak to začalo, ale večer přišla řeč na ty naše tatry tady. Že se jich tu letos sešlo a že se o ně na každém kroku zakopává. No, a padl nápad, že by instruktoři a poloinstruktoři mohli ráno vyrazit pro pečivo s tatrama. Přesně pět je našich starších táborníků a pět je i tater. No ti se toho chytli a začlo se plánovat. Po večerce se zabavily dětem tatry a začala příprava. No tatra by měla mít oranžový maják. A už měly tatry puky (majáčky). A taky by tam měla být reklama, ala autodoprava Severka. Jak jste mohli vidět na včerejších fotkách, tak to vypadalo dost efektně. A ráno, 5 instruktorů a poloinstruktorů vyrazilo pro nákup. Každá tatra uvede 100 kg, tak by to snad mělo stačit 😉 Myslím, že místní chataři nám určitě poděkují, když ráno uslyší pět stoosmačtyřicítek, plně naložených zásobami tábora. Pěkně jeli – zaparkovali před obchodem, tam si je pár důchodců vyfotilo, a jelo se zpět, každá pěkně se svou nakládkou pečiva. Do tábora přijížděli s velkým aplausem dospěláků. Jeli jako gripeny na zemi – pěkně ve formaci. Hurááá … dobrá a vtipná věc se podařila.

Po snídani nám ještě pěknou chvilku psali diplomy pro včerejší olympioniky. A že jich bylo. Takže dopoledne bylo pro prcky trochu volnější a mohli si hrát, jak potřebovali a chtěli. Poté následovala hra "Útok na lodě". Kdy bylo úkolem táborníků trefit egyptského vládce a úkolem jeho družiny bylo ho (ji) chránit.

Oběd byl dnes luxusní. Písmenková polévka a hlavně, vepřo, knedlo, zelo. To jsme na táboře dlouho neměli. Byla to mňamka. Odpoledne jsme začali turnajem v přehazované, ale tenhle olympijský „sprint“ nám přerušil déšť. Takže, přepínáme na „mokrou“ variantu. V klubovně hrajeme riskuj. Mezi tím jsme si rozdali melounovou sváču a bylo po dešti. Trochu nám to pročistilo vzduch, řekl bych.

Na véču byl „teplej pes“ (chleba ve vajíčku se zeleninkou) a potom k nám přijela návštěva z DDM Prostějov (Dům dětí a mládeže) Peťa, která nám přivezla boomwhackers (takové duté, plastové trubky, dle délky naladěné na určitý tón, který je pak taky barevně odlišený). Promítali jsme muziku s barevnými kódy a tóny a všichni jsme se snažili bubnovat dle předepsaného rytmu. Musím říct, že to bylo docela náročné. Nakonec to chytlo i vedoucí a „naše“ vystoupení začalo mít pořádné grády 😊

Zkusil jsem něco málo zvěčnit do videotábora, tak se můžete krátce podívat na naše začátky. Večer jsme zakončili klubovnovou pohodičkou. Přece jen jsem tu už pár dní a tělíčka potřebují odpočinout.

Jinak se nic nového a zvláštního nestalo, a tak tábor běží podle plánu.

20240808 0701 jedovnice 1024Naše tatrovková flotila při nákupu v obci ... 

20240808 0744 jedovnice 0828Po příjezdu do tábora ... 

20240808 0750 jedovnice 0865Ranní rozcvička z ptačí perspektivy ... 

20240808 1132 jedovnice 0841Útok na lodě ... 

20240808 1211 jedovnice 1014Turnaj v přehazované ... 

20240808 1605 jedovnice 0850Jak zaprší, tak kaluže jsou prostě hit ... 

20240808 1610 jedovnice 0853Malá svačinka ...

20240808 1857 jedovnice 1030Boomwhackers v akci ... 

20240808 1902 jedovnice 0856

 

4. DEN
středa 07. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Dnešní noc byla určitě teplejší než včera. Pomalu se nám vrací na tábor léto a to je super. Dnes od rána pokračovala delikátní akce včerejší tábornice. Po budíčku, v průběhu snídaně, dvakrát hlásí, že musí na záchod. Dvakrát jsme se proběhli, vždy planý poplach. Ale na potřetí, na potřetí jsme to dali! Velká věc se podařila! Třikrát hurá zvoláme, zdá se, že jsme pomstu faraóna Achnatona zvládli. A jde to vidět. Od rána tu máme jiného človíčka, který běhá, křičí, raduje se … my se teda taky radujeme.

Dopolední program jsme odstartovali tréninkem na přehazovanou. Následovala hra „Problém se skaraby“. Té ale předcházela scénka jako z hororového filmu. Jen vlastně nevím, jestli ten horor byl výkon hereckých propagonistů nebo její výsledek. Každopádně akci zachytila naše kamera, tak se ve videotáboře můžete juknout.

Na oběd jsme měli dnes česnečku a sekačku s bramborem a okurčičkou. Když jsme se dětí ptali (zase), jestli je to dobré, dostali jsme odpověď: „Není to dobré … je to vynikající“. A to jsme jim k tomu nedávali ani kečup, aneb, jak řekl kuchta Mira: „Chceš jim tím pokazit chuť?“ No … pssssttt, já si tam trochu ostrého kečupu dal. Mám rád, když mi ze sekačky pálí huba.

Protože jsme tu už nějakou tu dobu. Přišel čas očisty. Nechceme tu mít přece smradlavé táborníky. V rámci odpoledního klidu jsme je prohnali všechny myčkou a teď jsou jako z partesu. A když už jsou tak čisťouncí a voňavoučtí, tak jsme si řekli, že je nejlepší čas, udělat táborové fotky, aby táborníci voněli i na nich. Šup, šup … to budou voňavé fotky.

Odpoledne jsme si dali táborovou olympiádu. Huráááá … Eiffelovku tu sice nemáme, ale olympijský duch jde cítit všude (zvláště před odpolední koupelí). No a když už jsou „čistí“, tak si je na večer trochu zaudíme. Ne? Ještě jsme tu totiž neměli táborový oheň, tak jsme se rozhodli jeden zažehnout, můžeme mu klidně říkat i post-olympijský, a u té příležitosti si upéct špekoně, jako od koně. Jako obvykle se pak někdo zase vytasil s maršmelounama. To je děs. Všechno nám tu bude lepit. Nevím, co na tom mají.

Závěr dne už byl věnován hře „malomocní“. Každý ze členů oddílů si vylosuje jeden handicap (např. zlomen ruka, vypíchnuté oko, neslyšící) … postupně dojde k dalšímu stanovišti, kde získá další handicap, pak další a musí dojít k živé vodě, která je uzdraví. Ti co vidí, musí vést ty co jsou slepí. Co jsou slepí, musí poskytnout oporu těm bez nohou apod. Ale aby to nebylo tak jednoduché, po celou dobu se je snaží dohnat paní smrtka. Když je dožene, hra končí … a když ne … tak živá voda všechny uzdraví.  

Jo a taky jsme měli první dva pijáky … teda přisátá klíšťata. 

 20240807 1106 jedovnice 0796Držte hoo ....

20240807 1403 jedovnice 0762Letos máme drona ... 

20240807 1405 jedovnice 0765... a takhle lítá a fotí ... 

20240807 1532 jedovnice 0804Z naší olympiády ... 

20240807 1554 jedovnice 0805Sedy, lehy ... pěkně na čas ... 

20240807 1559 jedovnice 0702Skokan roku ... 

20240807 1815 jedovnice 0769A večer pěkně špekoně ... 

20240807 1823 jedovnice 0792S kečupem nebo bez?

20240807 2100 jedovnice 0751Malomocní ve večerních hodinách ... 

20240807 2114 jedovnice 0753A smrtka nesmí chybět ... 

20240807 2255 jedovnice 0787Zítra nám prý snídani dovezou tatry ... (více v zítřejší reportáži) ... 

20240807 2310 jedovnice 0755Tatry připraveny ... 

 

3. DEN
úterý 06. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Dnes v noci byla největší zima. I podle předpovědi se jednalo o nejchladnější den (doufám, že za celý tábor). Teď už hledíme vstříc předpovídaným vysokým teplotám.

Hned ze startu mám pro vás novinku. Jak tak procházím všechny fotky z daného dne, tak si často nemůžu vybrat, co vám sem do online vypíchnout, a tak mi hlavou bleskl nápad, proč vlastně nedávat všechny fotky z daného dne rovnou na web i pro vás. A od nápadu nebylo daleko k realizaci, tak se teď budu u každého dne snažit přidat vám tam odkaz na kompletní fotogalerii daného dne. Bude toho asi za celý tábor hodně, tak si připravte uložiště. Abychom alespoň trochu zabránili nějakému šíření, jsou archivy zabezpečeny heslem. O heslo si prosím napište na můj mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Heslo dostanou pouze rodiče nebo zákonní zástupci dětí dle přihlášky.

Fotogalerii letošního tábora najdete po jednotlivých dnech také pod odkazem „ke stažení“.

Teď už zpátky k dnešnímu programu. Ráno začalo pěkně rozcvičkou (jako obvykle), aby se nám krev v žilách trochu rozproudila a prohřála nám „zmrzlá“ tělíčka. Na snídani byl chlebík s paštikovou pomazánkou, rajčátka a papriky a hned po ranním nástupu jsme se pustili do vzdělávacích aktivit. Jsou to už tradiční nauky o navigaci, mapách, buzolách, rostlinách, stopách, uzlech a zdravovědě. Zrovna u zdravovědy bych se mohl pozastavit s malou, vtipnou hláškou. Učíme se ošetřovat zranění. Takže vymyslíme imaginární příběh. Škrábeme na táboře brambory, někdo se řízne (i když používáme škrabky), stříká krev jako z prasátka. Děti z tábora ale zachovají klid, protože po zdravotním výcviku vědí, co dělat. Děti: „Ano … dáme to pod vodu, a dáme tam infekci“. (místo dezinfekci).

Výcvik našich rekrutů z hlediska tábornických dovedností jsme přerušili obědem. Polívčička hráškový krém s krutonky a buchtičky se šódó šly na dračku. Všichni jsme se přecpali a ještě nám zbylo, protože  nemáme ještě to množství tak v oku.

Odpoledne se dodělávaly výše uvedené vědní disciplíny. Potom jsme šli pro materiál (dřevo) na stavbu pyramid. Jednotlivé týmy si vyšláply a úkolem bylo připravit a nazdobit si egyptskou pyramidu. Na výsledky se můžete podívat ve fotogalerii. Hezké bylo, že každý, i ten nejmenší táborník, se musel účastnit a svým výtvorem se na pyramidu zvěčnit.

Jinak jsme dnes měli opravdu výživný zážitek. Slabší povahy nechť další odstavec nečtou, ale večer jsme se tomu při poradě tak smáli, že vás o to nemůžeme ochudit. Máme tu malou tábornici, která má občas trošku problém … no delikátně … trpí občas zácpou a hold to pak „ven“ bolí.  „Chudina“ s tím ještě neumí tak pracovat. No a už ji dnes bolelo bříško. A tak se furt jen tak tulila, a trpěla. Jakékoliv prosby a sliby ala pojďme to zkusit, nepomáhaly. Ani když jsem slíbil výlet k jedovnickému moři nepomohlo a tak jsme čekali, až si příroda poručí sama. Mnooo … a ona si nakonec poručila, akorát jinak, než bychom si přáli. Jak tábornice, furt polehávala na velitelském stanovišti, tak jsem řekl, no nic, pojď si lehnout do stanu. A jak ji tak uložím, tak ona povídá: „Jéééé … asi kakám …“. Co? Fakt? V tu chvíli nevíte, jestli se radovat nebo plakat. Ať už to byl jakýkoliv pocit, tak jsem ji vzal do náruče a sprintem hodným Usaina Bolta jsme běželi směrem k našim záchodkům. A jak tak běžím … tak ona s absolutním klidem povídá: „Nemusíš tak spěchat, stejně už je to tam …“. A co myslíte? No byl tam! Ale byl takový malý, tak říkám, no, sedni a zatlač, to je na bolavé bříško málo, určitě tam bude ještě jeden (jako bobek). A ona striktně: „NE“ … to už je všechno, je mi líp. Tak slibujete, přemlouváte a když to k ničemu nevede, tak rezignujete. Pár minut na to, se vydala večeře. Tak jsme nandali porci a náš prcek … že ji zase bolí bříško. No bodejď by ne, když to určitě nebylo všechno, že. Tak pojď, zkusíme další pokus. A zpátky dostanete: „Nééé … Nééé .. „. Fajn. Opět rezignujete. Netrvá to ani pět minut a malá se hlásí … jééé … já se asi zase pokakala. No co myslíte? Měla ho tam! Tak fajne. Už trochu s nevolí říkáte. To přece … musíš nám říct, když něco. A ona s takovým obrovským klidem: „Ale já tě volala, a nebyl jsi tam“. Ale zase jen takový drobný prd, tak akorát na zašpinění spodního prádla. Člověk byl čekal trochu toho studu, omluvy, … ale mladá dáma jen: „No a co … no … já za to nemůžu. No … co už.“ Tak říkáte: „No to nešlo říct dřív?“ A ona s ledovým klidem: „Trochu špinavý kalhotky … no … máma pošle nový“. Mnoóó dobře. Tak omrkneme situaci, napravíme ji a jede se dál. A co by člověk nechtěl. Za chvíli slyším … budu kakat, áááááá …. Chytnu prcka a s nasazením obou životů se modlím o první volnou latrínu, teda WC. Sakra! Zase jsme to nedali … bylo to už sice jen krajíčkem, ale třetí kalhotky berou za své. To je snad světový rekord? Nepůjde to do Guinessovky? Tududum tum! Říkám si, že jsme stále lepší a určitě to příště stihneme. Se zničující představou jdu pro další spodní prádlo. Naštěstí, po návratu k nejmenované tábornici mi daná osůbka hlásá: „Já asi ještě něco vyrobila“. Neberte to zle, ale kouknu a vidím, že tohle z tak malého tělíčka už bude asi absolutní vrchol, co daná dáma dokáže a s pocitem úlevy si říkám. Hurá. Víc už toho být nemůže. Bereme dámu na rychlou spršku … a ona s ledovým klidem řekne: „No a co … nakonec to dobře dopadlo … ne?“ No, jak pro koho, říkám si. Myslím, že maminka by z připraveného dárečku radost neměla 😉Nicméně, o dané tábornici jsem už v podstatě do konce táborového dne nevěděl, protože energii, kterou sbírala celý den odpočinkem s bolavým bříškem rázem proměnila na energické řádění, které zastavila až večerka.

Tak. To jsme trochu odbočili. Abyste věděli, že práce na táboře (a schválně říkám práce), není žádná pohoda. Večer jsme strávili v disko tempu na seznamovací diskotéce. Díky vedoucím, kteří se letos zásadně zapojili, vymysleli spoustu her a taky jukebox pro táborníky z toho byla opravdu hezká taškařice. Řekl bych, že to byla jedna z nejkrásnějších discoték posledních let. A tak, máme za sebou náročný, ale o to krásnější táborový den.

20240806 0800 jedovnice 0575Pěkně protáhnout krovky zasééé ... 

20240806 1034 jedovnice 0577Hmm ... mít tak Turingův stroj ...  

20240806 1038 jedovnice 0580Učíme se navigaci ...

20240806 1046 jedovnice 0408Tak nevím - chtějí je "dodělat" nebo zachránit ...?

20240806 1137 jedovnice 0412Nejmenší tábornici na tripu ... 

20240806 1604 jedovnice 0441Ano - hlavas je jednička ... 

20240806 1615 jedovnice 0425Sběr materiálu na pyramidy ... 

20240806 1634 jedovnice 0427Průzkumník ... 

20240806 1651 jedovnice 0456Egyptští mravenečci při práci ... 

20240806 1711 jedovnice 0484To bude pyramida ... 

20240806 1714 jedovnice 0495Klukům se daří ... 

20240806 1808 jedovnice 0596Narveme se tam všichni ...?

20240806 1957 jedovnice 0561Trůn pro královnu ... 

20240806 2113 jedovnice 0568Večerní disco ... 

2. DEN
pondělí 05. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE (heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Krásné ráno. Jak se tam v „civilu“ máte? My docela dobře. Dnes bylo spoustu „prvního“. První celý táborový den, první rozcvička, první bodování stanů, první slzičky kvůli prohře, první dolarky za činnost, první hry v rámci CTH a taky první noční pády z postele 😊

Prvními hrami byly tradiční housenkové souboje, po kterých všechny táborníky bolí celá tělíčka, protože hold, na pohyb nejsou moc zvyklí. Tak akorát procvičit palce na rukou od mobilů a tabletů.

Klíčovou činností dne však dnes byla výroba egyptských „tunik“, které si děti zdobily. No museli jsme to dosti korigovat, aby (jak řekl Kepa), nebyly někde nějaké kosočtverce 😊No možná se tomu smějete, ale my se občas nesmějeme. Teda smějeme, ale ke smíchu to moc není …

A abychom se moc nesmáli, proběhla hra, jak se říká, o h..ničem (citlivějším povahám se omlouvám a odstavec můžete přeskočit). Instruktoři představovaly různé druhy egyptských průjmů (nečekaný, intenzivní, řídký, prudký, zelený apod.). Největší úspěch však slavil průjem „nekonečný“. Průjem chytal naše táborníky. Kdo byl chycen, byl „nakažen“. Na pomoc dětem vybíhala „zácpa“, která dětem doplňovala „životy“, resp. je léčila. Děti musely nosit ústřižky toaletního papíru (životy) k potvrzení „ha*zlbábě“, přičemž vyhrálo dítě, které mělo nejvíce potvrzených ústřižků toaletního papíru. Děti to bavilo poměrně intenzivně, protože chtěly hrát stále dokola. Intenzita se rovnala stejné intenzitě, jakou prožíváme kteroukoliv z těchto druhů nepříjemnosti.

Jinak premiéru měli naši noví kuchtíci a my, jako potencionální oběti jejich (ne)umu taky. S vervou se pustili do díla. A výsledek …? Musím vás všechny zklamat (nebo potěšit), k žádnému průšvihu (ala připálené těstoviny, či cokoliv jiného) nedošlo. Naopak, špagety ala boloněse se povedly, stejně jako zeleninová polívčička. Akorát si táborníci stěžovali, že prý: „Ty porce jsou tak velký, to se nedá sníst. Kamarád tam sedí, a už jede z posledního“. Nooo, to jsme rádi, že májí dost a nestrádají.

Co se kuchyně týká, tak pro letošní (a následující) roky byla „vytuněná“. Celá předělaná do nerezu. To se to pak vaří. To už ani nejsme na táboře, ale někde ve vývařovně. Je taky zajímavé vidět, jak každý z kuchtů má nějaké své postupy a způsoby, a taky jak si udržuje prostor pro vaření. Mira s (Honzíkem) to tu mají v kuchyni vždycky vymetené, jak ze škatulky. Ne, že bychom tu měli někdy nějaký binčus, to nééé – furt je to kuchyň, která je pod drobnohledem nedaleké hygienické stanice, ale Mira má rád „echt“ pořádek. Všechno poskládané, seřazené, uklizené: „Tady mi nelezte, tohle je můj prostor a nic tu nebude!“ No. Když to vidím, moc pěkně se na to kouká 😉

Do večeře jsme ještě odehráli pár dalších pěkných her a den jsme završili večerní procházkou za světýlky.

Legrace přišla až v noci. Prý letos mají zase padat perseidy. No a nám tady v noci padaly děti. Z postelí … to si tak sedíte na velínu, ostřížím zrakem monitorujete prostředí tábora a najednou …. RANA jak z děla … jako by sem spadl Boeing 737 Max. Teda spíš, jako by spadla pyramida, že. Tak jdete po zvuku … až najdete housenku zaklíněnou mezi dvě pelesti, uprostřed stanu na zemi. Tak osůbku přemístíte, kam patří a jdete zpět na základnu (po úspěšném výjezdu). A co by člověk nechtěl … RANA jak z děla … z druhé strany tábora … tentokrát doprovázeno řevem malamutského tygra. Další minitáborník spadl ještě v budově … a završil tak dnešní padající noc.

 

20240805 0747 jedovnice 0274Ranní rozcvička ... 

20240805 0902 jedovnice 0066Sraz veteránů ... (myslím ty tatry) ... 

20240805 0952 jedovnice 0130Hadovky ... 

20240805 0959 jedovnice 0137

20240805 1033 jedovnice 0148

20240805 1053 jedovnice 0189Fůj ... co to je za hmyz? Je to hmyz?

20240805 1112 jedovnice 0211

20240805 1113 jedovnice 0213

20240805 1330 jedovnice 0069Hrajeme si na medvěda ... 

20240805 1558 jedovnice 0365Výroba tunik ... co kus, to originál ... 

20240805 1712 jedovnice 0079WC game

20240805 1822 jedovnice 0381Volné chvíle vyplníme fotbálkem ... 

20240805 1851 jedovnice 0080Pyramidy ... 

20240805 1908 jedovnice 0091Vyhodnocení kvality zpracování, motivů, nápadů - tuniky ... 

20240805 1936 jedovnice 0094Hra "na píšťalku" ... 

 

1. DEN
neděle 04. srpna 2024

Fotky z celého dne ke stažení: ZDE(heslo stejné pro celou sérii - napište si o něj na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; fotky rovněž v sekci "ke stažení").

Přátelé, kamarádi. Začínáme! Předem se omlouvám všem, kteří nechodí spát dřív, než vyjde online, ale letos, když už máme spoustu změn, jsem se rozhodl, že změníme právě i termín vydávání online. Večerní psaní je totiž úmornější než druhý den dopoledne 😉

No, tak jsme se tu pěkně sešli. Vypadalo to, že nás bude tak do mariáše. Když mi postupně pár rodičů volalo, že mají nemocné prcky, tak jsem začal mít obavy, že si tady uděláme dospělácké soustředění. Nakonec dorazilo 27 „kousků“ + 2 „microkousky“ a s tím už se pracovat dá. Další se snad ještě přidají v průběhu tábora, jak se dokurýrují. Uvidíme.

Dnes vás asi ničím nepřekvapím. Ubytování probíhalo v částečném dešti, jak jste sami pocítili, ale to nás nerozhodí. Jakmile jsme vás drazí rodičové „vymetli“ z tábora, svolali jsme osazenstvo do klubovny, abychom odehráli první hru, která měla odhalit táborníkům, jaký ze třech oddílů bude ten jejich.

Potom jsme si dali malou jablíčkovou svačinku a pokračovalo se drobným divadelním představením, které nastínilo a zahájilo CTH (tedy celotáborovou hru) s tématem EGYPT. Autorem CTH je letos Kepča, který si vzal zpět otěže programáka po Lucince, která řešila hry v posledních letech a přinesla do nich nový svěží vítr a s tím spojené nadšení (díky).

Musím říct, že letos to vypadá na dobrou bandu dětí. Větší si hrají i s těmi nejmenšími přehazku, fotbálek a je radost se dívat, jak generační rozdíly nejsou překážkou pro hezký táborový život. Jestli to tak půjde dál, máme našlápnuto na další z těch nejhezčích táborů. Zatím si večer ani nikdo nestýskal, tak i tohle nám snad vydrží. Jinak je tu trochu chladno. Na ranním nástupu se ozvali zatím dva táborníci, že jim bylo ve spacáčku zima. Dnes je vybavíme dekami z eráru a uvidíme. Snad to bude lepší.

Jak jsem psal včera (nebo předvčera), máme nového kuchtu, kterému v kuchyni sekunduje staronový Honzík. Je to výzva. Tomík už měl množství „v oku“, ale my musíme odhadovat, počítat a improvizovat. Zatím se nám ale daří. Párečků k večeři zbylo jen minimum. Razíme heslo, radši trochu víc, než aby byl hlad.

Večerní program vyplnilo tradiční zpívání a představování se. Původně jsme chtěli tuto část také inovovat a přenést to k ohni, ale bohužel, počasí bylo proti. Nicméně jsme se dozvěděli, kolik dětí má jaké zvířátko, oblíbenou činnost nebo koníček. Někteří táborníci byli natolik unavení po cestování na tábor a odpoledním táborovém programu, že už před koncem večera prosili, jestli můžou jít spát (a kupodivu to nebyli ti nejmladší).

Suma sumárum, tábor se nastartoval dobře a doufejme, že nám to takto vydrží ….

19800101 0000 jedovnice 0062Kytar a kytaristů máme letos požehnaně :-)

20240804 1558 jedovnice 0009Rozdělování do oddílů ... všude samé srdce ... 

20240804 1601 jedovnice 0024Pokračujeme v rozdílení ... 

20240804 1624 jedovnice 0010Krátká svačinka ... 

20240804 1752 jedovnice 0012Na průzkumu kolem egyptského Nilu ... 

20240804 1753 jedovnice 0039I po cestě si musíme pohrát ... 

20240804 1754 jedovnice 0040To je radosti ... "hurá, jsme zase na táboře" ... 

20240804 1804 jedovnice 0047Kdo nemává není táborník ... hej hej hej ... 

20240804 1846 jedovnice 0017Večeře ... 

20240804 1907 jedovnice 0019A po večeři myjeme nádobí ... 

 

0. DEN
sobota 03. srpna 2024

Tak tu máme první, no vlastně druhý, táborový den, protože jsme přijeli letos už v pátek. Letošní tábor bude zcela jistě trochu jiný. Za poslední rok se odehrálo hodně a neustále se nám kupí nějaké potencionální problémy. Schválně píšu potencionální, protože není nic, s čím bychom si neporadili. Za ty roky už nás nic nepřekvapí.

No první klíčová událost, zcela zásadní, je, že se naše skupina musela rozdělit. Loni jsme měli spoustu šikovných instruktorů a instruktorek, kteří už mají letos dospělácký věk. Do toho jsme měli docela hodně dospěláků stávajících a ještě k tomu se nám začaly pomalu vracet staré tábornické "kádry". Taky nám dozrálo dosti nových instruktorů a pro letošní tábor začalo být trochu těsno. Prostě a jednoduše, je nás už na jeden tábor hodně. Slovo dalo slovo a nakonec budou letos tábory dva ve dvou po sobě jdoucích termínech. 

Náš tábor SEVERKA zůstává v rukou "stařešinů" a navrátilců, druhá tábornická skupina "Zájmový spolek Bludička" je nyní novou mladou nadějí jihomoravského tábornického světa. Tímto kamarády zdravíme a držíme palce, ať se jejich první tábor povede. 

Další nepříjemnost se nám udála nedávno, když náš nový kuchta Peťa, který měl nahradit Tomíka, onemocněl. S oroseným čelem jsem začal připravovat táborníky na to, že budu vařit sám. Všichni si vzpomněli na mé zdravotnické umění a začali se bát. Já zase nakoupil pár balíků tatranek a kolíčky, které dokážou i zasytit.

Nakonec nebude tak špatně. 😊 Čistou náhodou jsme se dobře potkali s Mirou, mladým, sympatickým tatínkem, který je vyučený kuchař a má za sebou řadu kuchařských zkušeností. A ačkoliv se už jako kuchta neživí, možnost vařit na táboře ho začala hlodat tak, že se prohlodala až do naší kuchyně. No, najít na tábor dva kuchaře během jednoho roku, kteří jsou ochotni jít zadarmo vařit dětem na tábor, je takový malý zázrak. Takže hurá …

Aby těch nepříjemností nebylo málo, tak nám zavřeli les. Kvůli kalamitě a bouřkám, jsou okolní lesy plné nepopadaných stromů, a tak byl vyhlášen zákaz vstupu do většiny lesů v okolí tábora. Sakra. To nám ale dost znepříjemní pobyt! Nedostaneme se na Rudické propadání, na Tipeček, ani ke Třem smrkům. Když dobře, tak můžeme do Rudice a to ještě přes pole ☹
Tohle nás mrzí, tohle je problém a nevídané omezení. Ale nebojte, hold vymyslíme program tak, abychom se pobavili i tak.

Další malou pohromou je všude přítomná viróza, která nám skolila několik přihlášených dětí. Čekáme, jestli se podaří je vykurýrovat, aby se třeba přidaly k programu v průběhu tábora. Takže nás nakonec bude letos relativně málo. Relativně s ohledem na to, na co jsme zvyklí. No, na každém špatném je něco dobrého, tak odehrajeme více her a budeme se prckům věnovat, tak nějak víc individuálně 😊

Všechno navíc završil náš stát a jeho vláda, kdy nám „strouhli“ dobrovolnický příspěvek na celoroční práci s mládeží pro vedoucí a omezili ho stropem, který dobrovolníkům v lépe placených profesích nepokryje jejich neplacené volno. ☹ Proč nás, co pracujeme s mládeží, takto stát omezuje, nepochopím.

No co dál. Voda v Olšovci zelená jak brčál, lítají tu vosy a komáři a je zima. Kepa mě právě „drbe“, že prý napíšu ještě pár negativ a nikdo nám sem nepojede. Ale co, po vojensku: „Co nás nezabije, to nás posílí.“

Když to vezmu z druhého soudku, tak nálada je velmi dobrá, program je nachystaný a postupně ho šperkujeme k dokonalosti. Nemusíte se bát, za ty roky co jezdíme, tak jsme zažili daleko horší časy😊
a tábor je zajištěn dobře. Těšíme se, a doufáme, že se těšíte i vy. 😊

Držte nám palce …  

tabor2024 20240803 0001

Copyright © 2014. Dětský letní tábor SEVERKA. Rights Reserved.